Nejvyšší správní soud opět dostal možnost vyjádřit se k důležitostí etapizace v územním plánu. NSS se vyjadřoval i k požadavku na minimální šíři veřejného prostranství.
Jedna obec změnila původní plochy pro bydlení na plochy rekreace individuální s přísnými prostorovými regulativy. Obec navíc, jak už to bývá, vedle rušených ploch vymezila nové plochy pro bydlení. To se nelíbilo vlastníkovi a u soudu vyhrál. Obec se snažila bránit u NSS, ale nebylo jí to nic platné. Územní plán totiž, jak je častým zvykem, nezdůvodnila.
Poslední srpnový den jsme za jednu obec podali náš první návrh na zrušení jedné z akceleračních oblastí vymezených změnou č. 2 Územního rozvojového plánu. Současně jsme napadli související územní opatření. Vzhledem k tomu, že přezkum změn Územního rozvojového plánu je úplnou novinkou, rozhodli jsme se ve 25. Povídání podělit o některé naše náhledy na tuto problematiku a praktické aspekty soudního přezkumu akceleračních oblastí.
Před pár dny doručil Krajský soud v Brně naší advokátní kanceláři zbrusu nový rozsudek, který se týká problematického konání opakovaného veřejného projednání podle starého stavebního zákona, i když by správně mělo podle NSS proběhnout už podle nového stavebního zákona. Názor soudu se dá shrnout stručně: je to nezákonnost, která ale zpravidla nezasahuje do práv vlastníků, takže se vlastně nic moc neděje.
Nejvyšší správní soud vyslovil několik zajímavých myšlenek k územním studiím. Dovolíme si je stručně shrnout.
Nejvyšší správní soud řešil otázku, jestli může obec v územním plánu stanovit pro výstavbu spočívající v minimální výšce budovy (tzv. niveleta Q100 – hladina stoleté vody) jakožto preventivního opatření v záplavové oblasti. Dospěl k závěru, že ne.
Nejvyšší správní soud zrušil část změny územního plánu obce Rybitví, která se snažila bojovat proti rozšíření spalovny. Konkrétně bylo v územním plánu prostřednictvím koncepce nakládání s odpady zakázáno na území obce realizovat zařízení s nadregionálním významem, což znemožnilo modernizaci spalovny. Bez této modernizace nemohl být provoz spalovny obnoven.
Nejvyšší správní soud řešil otázka možnosti zahrnutí hraničního pozemku do zastavěného území nového územního plánu obce na základě splnění požadavku obklopení dalšími pozemky zastavěného území dle § 58 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). V souvislosti s tím se NSS věnoval otázce, zda lze pro splnění této podmínky zohledňovat pozemky nacházející se ve dvou odlišných obcích.
Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou kauzou – vymezení koridoru pro VRT v zásadách územního rozvoje. NSS poměrně překvapivě rozsudek krajského soudu zrušil.