Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.
Otázka: Jak se vymezuje zastavěné území v obci, která nemá územní plán?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o územním plánu jedné Středočeské obce. Jedním z argumentů nespokojeného vlastníka tentokrát bylo, že obec měla jeho pozemky zahrnout do zastavěného území, neboť se jednak jednalo o proluku a jednak šlo i pozemek obklopený jinými pozemky zastavěného území.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.