Je nutno uznat, že developeři se vážně snaží, aby Babišova novela stavebního zákona hájila právě jejich zájmy a politikové jim jdou docela dobře na ruku. Jedním z příkladů je to, že se namísto zastavěného území bude vymezovat zastavitelné území. Vypadá to jako bezvýznamné slovíčkaření, ale opak je pravdou. Tato novota by byla pro mnoho obcí doopravdy docela riziková.
Otázka: Co je zahrnuto do zastavěného území, pokud dojde ke zrušení územního plánu?
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.
Otázka: Jak se vymezuje zastavěné území v obci, která nemá územní plán?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o územním plánu jedné Středočeské obce. Jedním z argumentů nespokojeného vlastníka tentokrát bylo, že obec měla jeho pozemky zahrnout do zastavěného území, neboť se jednak jednalo o proluku a jednak šlo i pozemek obklopený jinými pozemky zastavěného území.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.