Absolutní nekonzistentnost rozhodování Nejvyššího správního soudu

Při přípravě na právní pomoc s územním plánem pro jednoho z našich klientů z řad obcí jsme se blíže zaměřili na judikaturu k § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon a narazili jsme na jeden velmi výrazný rozpor, který skvěle ilustruje to, jak obtížné pro právníky někdy je dát dobrou radu, na kterou může být 100% spoleh. Vedle toho obě kauzy výborně poukazují na názorovou rozháranost judikatury, která bohužel není žádnou výjimkou.

V nezastavěném území stavějte cokoliv, s láskou NSS

Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, co je možné stavět v nezastavěném území podle § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. V konkrétním posuzovaném případě šlo o Jezdecký klub Srpek. Jeho hlavní dominantou měla být stavba jezdeckého klubu – kompaktní čtvercová budova o délce stěn 65 m určená pro chov sportovních koní. Součástí této budovy měly být stáje pro 22 koní, sklad sena, sklad chovatelské techniky, vnitřní jízdárna, zázemí pro jezdce a návštěvníky a restaurace – výletní hostinec. Stavba měla být jednopodlažní, pouze nad restaurací dvojpodlažní.

NSS k vymezení zastavěného území a k závaznosti ministerských metodik pro obce

Nejvyšší správní soud vydal stručné rozhodnutí o kasační stížnosti, ze které vyplývalo, že jeden z vlastníků pozemků v Lelekovicích nedaleko Brna nebyl spokojen s tím, že jeho pozemek nebyl zařazen do zastavěného území. Vlastík měl pozemek, který byl pod tzv. společným oplocením s pozemkem v katastru nemovitostí evidovaným jako stavební parcela. Obec Lelekovice jej ale přesto nezařadila do zastavěného území. Krajský soud Brně takový postup posvětil s tím, že společné oplocení ještě neznamená, že za všech okolností je nutné takový pozemek považovat za zastavěný.

Proluka a zastavěné území v nejnovější judikatuře správních soudů

Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o územním plánu jedné Středočeské obce. Jedním z argumentů nespokojeného vlastníka tentokrát bylo, že obec měla jeho pozemky zahrnout do zastavěného území, neboť se jednak jednalo o proluku a jednak šlo i pozemek obklopený jinými pozemky zastavěného území.