Soud k vyškrtnutí územní studie z evidence

K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc – je ve správním soudnictví žalovatelný pokyn ministerstva pro místní rozvoj k vymazání územní studie z evidence územně plánovací činnosti nebo ne?

Co když má nová výstavba dopad na vaši pohodu bydlení?

Nejčastějším důvodem, pro který se občané rozhodnout vyjádřit nesouhlas s výstavbou v jejich sousedství, jsou negativní dopady plánovaného záměru. Může se jednat o zvýšení hlučnosti, dopravní vytížení komunikace, zhoršení ovzduší, zastínění jejich nemovitosti, zhoršení výhledu nebo další vlivy, které se dají podřadit pod klíčový pojem pohoda bydlení, resp. kvalita prostředí.

Objížďka přes obec u soudu

Nejvyšší správní soud se v těchto dnech zabýval zajímavou otázkou – může obec napadat opatření obecné povahy, kterým je stanovena objízdná trasa při uzavírce jiné silnice?  Rozhodoval na základě kasační stížnosti obce Běleč, která byla dotčena vymezením objížďky pro nákladní dopravu. Obec namítala zásah do práva občanů na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí a do zájmů, které má na svém území samospráva chránit a pečovat o ně, konkrétně do zájmu na ochraně klidného bydlení a možnosti dopravy občanů obce.

Znovu jsme uspěli u soudu s obranou územního plánu obce

Krajský soud v Praze nám dal opět za pravdu při obhajobě územního plánu jedné středočeské obce. Navrhovatelé se domáhali zrušení části opatření obecné povahy, protože nesouhlasili s vymezením koridoru lokálního biocentra přes své pozemky. Klíčovou informací je, že v průběhu řízení o návrhu územního plánu vlastníci nejdříve podali námitku jen proti vedení vysokorychlostního koridoru.

NSS ke stanovisku orgánu ZPF v územním plánování

Nejvyšší správní soud se v těchto dnech dostal k rozhodování o dalším územním plánu, tentokrát zavítal na jih Moravy. Krajský soud v Brně, k jemuž věc napadla jako k prvnímu, řešil návrh, kterým se dotčený soused domáhal zrušení Územního plánu Nový Šaldorf – Sedlešovice, V něm byla nově vymezená zastavitelná plocha Z-XI (Znojmo – Louka).

Soudní „kolečko“ k odškodnění za nezákonné rozhodnutí ve věci služebního poměru

V souvislosti s řešením nepřiměřené délky řízení se někdy setkáváme s případy, které bychom jinak hledali spíše v knihách Franze Kafky nebo Josepha Hellera. Už jsme psali o odškodnění za téměř 20 let trvající řízení o odstranění černé stavby (ta bohužel dodnes odstraněna nabyla). O jiném naprosto bizarním případu pak nedávno rozhodoval NSS v rozsudku č.j. 7 As 14/2022 – 23.

Územní souhlas pro přípojku jako limit územního plánu

Nejvyšší správní soud často rozhoduje o zajímavých aspektech územního plánování. Nejinak tomu bylo v případě obce Dolany.  Jeden z pozemků se podle starého územního plánu nacházel v nezastavitelné stabilizované ploše zemědělského půdního fondu, nový územní plán ho pak přeřadil do plochy územní rezervy pro venkovské bydlení.

Z plochy pro bydlení zeleň aneb „vlastníku, starej se včas“

V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená.  Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.

Plochy přestavby v územním plánu obce Mydlovary

V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?

Soudy vs. obce: Vodovody a kanalizace (výběr z judikatury)

Obce jako vlastníci vodovodních a kanalizačních řadů mají podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení.