NSS rozhodoval ve věci sporu o to, jestli jde nebo nejde ve stabilizovaném území realizovat rozsáhlejší výstavbu v situaci, kdy z územního plánu plyne, že ve stabilizovaných plochách je možná pouze dostavba stávajících proluk, případně změny využití již zkolaudovaných staveb. Stavebník si samozřejmě myslel, že v proluce stavět může, orgán územního plánování trval na svém „ne“. Soudy daly při incidenčním přezkumu územního plánu za pravdu úřadu.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Územní plány v soudní síni najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Zelený územní plán najdete ke stažení zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Jak na správný územní rozvoj? najdete zde.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře 20 příkladů z praxe aneb bezvadný územní plán najdete ke stažení zde.
Až k Nejvyššímu správnímu soudu jsme museli dovést kauzu jednoho našeho klienta, který se snaží o to, aby obec vyplnila bílé místo v územním plánu. Krajský soud v Českých Budějovicích totiž odmítl uznat, že ponechání pozemků bez regulace poté, když část územního plánu byla zrušena, může zasáhnout do práv vlastníka. Stavební zákon, jak starý, tak nový, přitom obcím přikazují, aby o pořízení změny územního plánu v takovém případě rozhodla bezodkladně.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci zrušení zastavitelnosti plochy, která sice byla v předchozím územním plánu zastavitelná s určením pro bydlení a vybavenost, ale během projednávání návrhu nového územního plánu došlo na spory s orgánem ochrany ZPF a životního prostředí, což vedlo k vyřazení plochy. Druhá plocha nespokojených vlastnic sice byla po složitých jednáních zachována, ale byly jí nastaveny omezující podmínky.
Ve VeKLEPu se objevil nový dokument – návrh novely stavebního zákona z pera Středočeského kraje. Navrhuje se, aby obce měly možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, skrze které by byla upravena pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace. Cílem zavedení nového poplatku je podle návrhu podpora rozvoje území obce.
Veřejný ochránce práv se již řadu let angažuje ve věci podivné výstavby výškové budovy Šantovka v Olomouci. Ombudsman podal tzv. žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí, kterým Magistrát města Olomouce umístil problematický záměr. Krajský soud žalobu odmítl, protože prý ochránce neprokázal veřejný zájem. Nejvyšší správní soud jeho usnesení zrušil v lednu 2024. Dospěl tehdy k závěru, že závažným veřejným zájmem může být v daném případě zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Krajský soud poté žalobu opět odmítl, protože (ve zkratce) o žádnou systémovou podjatost jít nemohlo, za to se dočkal dalšího zrušení svého usnesení.