Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku týkající se souhlasu třetí osoby se změnou veřejnoprávní smlouvy. Vzhledem k tomu, že od účinnosti nového stavebního zákon budou mít veřejnoprávní povahu některé plánovací smlouvy uzavírané mezi obcí a investorem, kde bude v řadě případů souhlas třeba sousedního vlastníka zapotřebí, podívejme se na to, co si o věci NSS myslí.
V rozsudku z května 2021 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda částku, která vznikla jako úrok z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 daňového řádu, ve znění do 31. 12. 2020), pokud ji správce daně včas nepředepsal na osobní daňový účet, je třeba znovu úročit dle § 254 daňového řádu.
Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán jedné středočeské obce, se kterým nesouhlasili dotčení vlastníci. Obec totiž na jejich pozemcích vymezila plochy zeleně, plochy zemědělské a občanského vybavení. Vlastníci nesouhlasili ani se zadáním regulačního plánu, který se týká jiných jejich pozemků, a s podmíněním dalšího rozhodování v území jeho vydáním.
V rozsudku z 18. dubna 2023 NSS znovu potvrdil závěr, že zásadní změna harmonogramu veřejné zakázky je podstatnou změnou závazku ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. NSS zde akceptoval jako správné krácení dotace o 25%.
V rozsudku z půlky dubna 2023 NSS potvrdil právní názor městského soudu, podle kterého musí správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy zohlednit i přiměřenost krácení dotace ve vztahu k závažnosti porušení dotačních podmínek.
Rozšířený senát NSS se v usnesení ze dne 30. 10. 2018 zabýval otázkou přiměřenosti stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Jedná se o důležité rozhodnutí, o které se mohou opřít příjemci dotace, kteří se brání neúměrně vysokému odvodu.
Někdy se prostě příjemce dotace nebo daňový subjekt nevyhne tomu, že dojde k doměření daně nebo uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně a poté následuje také vyměření penále. To pro příjemce dotace s ohledem na přísné vymezení v malých i velkých rozpočtových pravidlech mnohdy dosáhne až 100% odvodu. V rozsudku ze dne 26. 1. 2021 se rozšířený senát NSS zabýval (v kontextu doměření daně a vyměření daňového penále) otázkou, zda se při posuzování splnění podmínek dle § 259c odst. 2 daňového řádu bere v úvahu porušení daňových předpisů, které je skutkovým a právním základem uložení penále, o jehož prominutí daňový subjekt žádá. Jak rozhodoval finanční úřad Věc se týkala obchodní společnosti, u které došel […]
V rozsudku ze dne 5. dubna 2023 se NSS zabýval kasační stížností obce Baška ve věci nevyplacení části dotace ve výši skoro 2 miliony Kč poskytnuté na zvýšení kapacity ZŠ v obci. Jednalo se o porušení zadávání nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021, o kterém jsme již psali, Nejvyšší správní soud řešil také námitku vnitřní rozpornosti platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně a to, za jakých okolností tato vnitřní rozpornost povede až k jeho nicotnosti.
V rozsudku ze dne 26. 5. 2021 Nejvyšší správní soud reagoval na argumentaci příjemce dotace, který v rámci soudního přezkumu odvodu za porušení rozpočtové kázně namítal, že pokud by se dopustil porušení zákona o veřejných zakázkách (pokud by podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky), pak by se jednalo o správní delikt podle zákona o veřejných zakázkách, přičemž o takovém porušení zákona o veřejných zakázkách nepřísluší rozhodovat nikomu jinému, než ÚOHS. Proč NSS tyto námitky neposoudil jako důvodné?