V rozsudku ze dne 26. 5. 2021 Nejvyšší správní soud reagoval na argumentaci příjemce dotace, který v rámci soudního přezkumu odvodu za porušení rozpočtové kázně namítal, že pokud by se dopustil porušení zákona o veřejných zakázkách (pokud by podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky), pak by se jednalo o správní delikt podle zákona o veřejných zakázkách, přičemž o takovém porušení zákona o veřejných zakázkách nepřísluší rozhodovat nikomu jinému, než ÚOHS. Proč NSS tyto námitky neposoudil jako důvodné?
Aktuální slepičí masakr se děje na základě nařízení a rozhodnutí orgánů státní správy. Po zkušenostech z pandemie koronaviru se nelze tvrdosti opatření přijímaných s rychlostí blesku se strohým odůvodněním „přece virus“ divit.
Dramatický příběh se odehrál v rámci přestupkového řízení před úřadem jedné městské části v Praze. Naše klientka měla jisté osobě říct po předchozí slovní rozepři: „chcete abych Vám jednu dala?“, za což jí byla uložena pokuta 4 tisíce Kč + povinnost nahradit náklady řízení. Až na základě námi podaného odvolání bylo řízení zastaveno.
V souvislosti s rouškovými opatřeními se nás provozovatelé stále častěji ptají: máme povinnost nařizovat lidem, aby si zahalili obličej, když u nás chtějí nakoupit? Protože mnozí podnikatelé mají obavy z toho, že jim hygieny uloží vysoké pokuty, když nechají zákazníky nezarouškované, rozhodli jsme se prozkoumat další taje zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
V Praze strážci pořádku denně v metru chytí aspoň padesát narušitelů, kteří nenosí roušky. Většinu věcí ale prý řeší domluvou, na stanici je odvedena a k topení připoutána jen menší část případů. Teď ale konec legrácek a už jen vážně, jak je to s kontrolou dodržování oněch úžasných opatření, kterými je nařízeno nošení roušek, jejichž efekt je dle Maďara slovenského původu hlavně psychologický nikoli zdravotní?