Nejvyšší soud: za nezákonnou samoizolaci lze získat odškodnění

Nejvyšší soud v prosinci zrušil zamítavé rozsudky nižších soudů, které odmítly poskytnout omluvu i peněžní satisfakci v případě naší klientky. Ta byla v létě 2021 nucena po návratu ze zahraničí strávit 5 dní v tak zvané „samoizolaci“.

Je závěr soudu o nezákonnosti opatření obecné povahy důvodem pro obnovu přestupkového řízení?

Jak jsme již psali, ve věci našeho klienta Krajský soud v Brně zrušil uloženou pokutu za nenošení roušky. Soud se ztotožnil s naší argumentací, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, jehož porušení bylo klientovi kladeno za vinu, bylo nezákonné, nemohlo se proto jednat o přestupek.

Uspěli jsme s žalobou na nezákonnost pokuty za nenošení roušky

Krajský soud v Brně vyhověl naší žalobě proti rozhodnutí o udělení pokuty za nenošení roušky. V souladu s nejnovější judikaturou NSS krajský soud při přezkumu rozhodnutí o pokutě posoudil také otázku zákonnosti mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví a dospěl k závěru, že bylo nezákonné. Proto rozhodnutí o pokutě zrušil.

Ministerstvo zdravotnictví po 2 letech zastavilo řízení o přestupku za nenošení roušky

Našemu klientovi bylo v červnu 2021 doručeno rozhodnutí krajské hygienické stanice o tom, že spáchal přestupek, když v listopadu 2020 neměl ve vlaku společnosti Leo Express (v I. třídě) nasazenu roušku. Dokud klient „konzumoval“, dopadala na něj výjimka z opatření. Když ale roušku déle nenasazoval, agilní spolucestující zavolala stevardku a ta klienta udala na policii. Nic nepomohlo, že navrhoval, že si zaplatí další kávu.

Incidenční přezkum opatření obecné povahy je možný i spolu se zásahovou žalobou

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo uveřejněno rozhodnutí týkající se tzv. incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Jedná se o druhý typ přezkumu, pro který není relevantní roční lhůta uvedená v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.  Pro obce proto incidenční přezkum územního plánu znamená větší nejistotu.

Když chráníte slepice před státem, pácháte přestupek?

Dostal jsem dotaz tohoto znění (anonymizováno, upraveno a kráceno): „Co můžu dělat, abych uchránila svoje „holky“ (slepice, husy) a taky papoušky, kdyby se naší obce dotklo mimořádné opatření krajské veteriny? Co když přijdou z obce a budou chtít seznam mnou chovaných ptáků? Je tento seznam právně vymahatelný? Když ho nedodám i po vyzvání, jaké bych mohla očekávat popotahovačky?  Pokud by byla v okolí zjištěna nákaza, mohu nějak veterinářům zamezit vstupu na pozemek za účelem likvidace naší drůbeže, pravděpodobně i včetně papoušků? Byla bych Vám neskonale vděčná za odpověď nebo článek na blog i pro další vyděšené chovatele.“

Jsou nařízení veterinární správy o likvidaci slepic protiústavní?

Aktuální slepičí masakr se děje na základě nařízení a rozhodnutí orgánů státní správy. Po zkušenostech z pandemie koronaviru se nelze tvrdosti opatření přijímaných s rychlostí blesku se strohým odůvodněním „přece virus“ divit.

Advokát za humny 2: Slepice, chřipka a veterinární péče

Pro český venkov je aktuálně podstatné, jaká nařízení vydává veterinární správa (všechna jsou k dispozici na úřední desce). Postupuje přitom podle zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon. První mimořádné opatření týkající se aktuální vlny ptačí chřipky je ze dne 12. 12. 2022 a mj. se v něm dočteme:

Soud: za nezákonná protiepidemiologická opatření nelze přiznat náhradu újmy podle z.č. 82/98 Sb.

Obvodní soud pro Prahu 2 se v rozsudku č. j. 25 C 67/2022-112 přiklonil k výkladu, podle kterého současná právní úprava neumožňuje přiznat náhradu nemajetkové újmy za nezákonná mimořádná opatření vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví či pandemického zákona, byť byla daná opatření prohlášena za nezákonná ve správním soudnictví.