V 28. Povídání se věnujeme tomu, proč je pro pořizovatele územních plánů důležité rozlišovat mezi pasivními a aktivními vlastníky. Kdo je to “pasivní vlastník” původně definovala rozhodovací praxe správních soudů. Vysvětlujeme, jak se to má s postavením pasivního vlastníka i v situaci, kdy se regulace mění a probíhá opakované projednání návrhu. Nový stavební zákon přinesl § 307 odst. 2, podle kterého pasivní vlastník nemá možnost vůbec se obracet na soud, pokud u daného opatření neproběhla SEA.
Mnoho obcí s napětím sleduje, jak to dopadne s akceleračními oblastmi pro větrnou energii u Nejvyššího správního soudu. My jsme také napjatí, tři z aktuálně čtyř vedených sporů o AOV totiž zastupuje naše advokátní kancelář. Judikaturu správních soudů k přezkumu opatření obecné povahy dobře známe a jsme si jisti, že když se jí bude NSS držet, neměly by mít akcelerační oblasti příliš mnoho šancí. Svůj tvrdý přístup přitom NSS znovu potvrdil při rozhodování o další napadené části Územního plánu Brna.
Nejvyšší správní soud zrušil část změny územního plánu obce Rybitví, která se snažila bojovat proti rozšíření spalovny. Konkrétně bylo v územním plánu prostřednictvím koncepce nakládání s odpady zakázáno na území obce realizovat zařízení s nadregionálním významem, což znemožnilo modernizaci spalovny. Bez této modernizace nemohl být provoz spalovny obnoven.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bylo správné, když krajský soud zrušil stavební uzávěru jedné jihomoravské obce, protože se ve skutečnosti neměnila regulace v územním plánu, jen se zpřesňovala, a stavební uzávěra tedy nebyla nezbytná.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bude velmi přísný na tzv. pasivní vlastníky, tedy na ty, kteří nepodali během pořizování územního plánu připomínky (buď vůbec nebo je sepsali jen obecně, což je jako by je nepodali).
V těchto dnech se na naši advokátní kancelář obrací obce s žádostí o právní pomoc s připomínkováním akceleračních zón, které jsou vymezovány ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Rádi s tím pomáháme, protože s postupem státu, který direktivně nařizuje obcím, kde mají nechat postavit obří větrné elektrárny nesouhlasíme. Připravili jsme proto několik tipů, jak připomínku napsat.
Nejvyšší správní soud dostává stále víc příležitostí řešit nejen územní plány, ale i stavební uzávěry. Obce si totiž začaly uvědomovat, jak důležité je ochránit území před nežádoucí výstavbou do doby, než nabude účinnosti nový územní plán nebo jeho změna.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Krajský soud v Brně dostal možnost vyjádřit se k podmínce územní studie a etapizace (stanovení procenta zastavění jiných zastavitelných ploch) v územním plánu.