V rozsudku, který byl vyhlášen na začátku července, se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda i územní samosprávné celky mohou po státu vymáhat újmu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím. Můžeme hned prozradit, že ministerstvo spravedlnosti se svým dovoláním neuspělo.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o podnětu na pořízení změny územního plánu. V rámci toho se vyjádřil k potřebě odůvodňovat usnesení zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že v této otázce bývají obce dosti laxní, dovolíme si blíže popsat, co k tomu NSS uvedl.
Na začátku ledna 2024 nabyla účinnosti novela zákona o obcích č. 418/2023 Sb., která pro distanční konání zastupitelstva stanovuje určité podmínky. Tou hlavní je, že je potřeba, aby distanční konání zastupitelstva výslovně umožňoval jednací řád zastupitelstva a aby současně stanovil konkrétní podmínky pro jeho realizaci. Ministerstvo vnitra nyní zveřejnilo metodiku k této novele.
Otázka: Jsem zastupitel. Pokud se vím, že se nebudu moci účastnit zasedání zastupitelstva osobně, musí mi bát umožněna účast distančním způsobem?
Ústavní soud se opět zabýval obecně závaznou vyhláškou, tentokrát šlo o obec Tchořovice, která se pokusila zavést místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Výše poplatku přitom činila 700 Kč za jeden rok a obec přiznala těm, kdo mají v obci nahlášen trvalý pobyt, úlevu na poplatku ve výši 200 Kč (pro každou osobu, jež se v obci přihlásila a měla mezi 1-79 lety). To vadilo ministerstvu vnitra, které nelenilo a jak je jeho dobrým zvykem, obec pohnalo k soudu na brněnské Joštově ulici.
Už od dob pandemie covidu se uznávalo, že je možné, aby se zastupitelé účastnili zasedání zastupitelstva prostřednictvím videokonference. Vycházelo se z toho, že zákon o obcích stanoví pro usnášeníschopnost povinnost přítomnosti zastupitele v reálném čase (s možností sledovat průběh zasedání a reagovat na něj) bez nutnost osobní přítomnosti na místě, kde se zasedání koná. Konání zasedání prostřednictvím videokonference si tak řada samospráv v uvedeném období již vyzkoušela.
Od počátku roku 2024 je účinná novela zákona o obcích, která kromě dalších změn přináší výslovnou možnost, aby zasedání rady i zastupitelstva obce mohlo být konáno distanční formou. Jedná se o příležitost pro obce i města, aby ve svých jednacích řádech tuto možnost konání zasedání upravily a rozšířily možnosti konání usnášeníschopného zastupitelstva i např. v období letních prázdnin. Vedle toho lze za žádoucí označit zakotvení možnosti účasti zastupitele, který je nemocný či se z důležitých důvodů nemůže v daném termínu zdržovat v místě zasedání, alespoň „na dálku“.
Nejvyšší správní soud řešil opravdu zajímavou věc – spor o to, jestli v územním plánu mají nebo nemají být zastavitelné plochy, který vzplanul mezi pořizovatelem a dotčeným orgánem ochrany přírody. V dané věci se pořizovatel územního plánu (obecní úřad) obrátil na krajský úřad s žádostí o řešení rozporů založených požadavkem pořizovatele na vytvoření zastavitelných ploch a stanoviskem orgánu ochrany přírody na vypuštění těchto ploch z návrhu.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci dodatečného povolení stavby pozemní komunikace potřebné pro 25 nových rodinných domů. Pro samosprávy je zajímavý jeden závěr NSS: „Stěžovatelka dále brojila proti závěru krajského soudu, že dodatečně povolovaná stavba byla v souladu s veřejným zájmem. K tomu stěžovatelka uvádí, že pokud jako obec uplatnila negativní stanovisko k žádosti o dodatečné povolení stavby, jedná se o vyjádření veřejného zájmu, s nímž je posuzovaná stavba v rozporu. I v této otázce se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem krajského soudu, který odmítl argumentaci stěžovatelky, že by jakýkoli zájem vyjádřený orgány obce bylo třeba vždy považovat za veřejný zájem, a to mj. s odkazem na § 2 […]
V legislativním procesu se právě teď nachází novela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Pokud projde Parlamentem, dostanou samosprávy možnost vytvářet tzv. společenství jako specifický svazek obcí. Společenství bude jednak zajišťovat stejnou činnost jako dnešní svazky a vedle toho bude mít na starosti koordinaci veřejných služeb na území členských obcí a strategický rozvoj jejich území.