Výklad ministerstva vnitra: pravidla pro udělení souhlasu se stavbou na pozemku obce

V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.

Soud k uzavírání smlouvy s létajícím pořizovatelem

Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné).  Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.

Může kandidát na předsedu kontrolního výboru obce volit sám sebe?

Dotaz: Může zastupitel hlasovat sám pro sebe, aby byl zvolen předsedou kontrolního výboru?  Co když k takovému hlasování došlo a hlas dotčeného zastupitele byl rozhodující? Odpověď: Pokud nahlédneme do metodických doporučení MV ČR zde nebo zde, najdeme následující: Může člen zastupitelstva obce navrhnout na funkci starosty obce sám sebe? A může hlasovat sám pro sebe? Ano. Tomuto postupu nebrání žádné ustanovení zákona o obcích. Může člen zastupitelstva obce hlasovat sám pro sebe? Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nevylučuje, aby kandidát na funkci starosty či místostarosty hlasoval sám „pro sebe“ (stejně tak ani nevylučuje, aby sám sebe do této funkce navrhl). Tento zákaz přitom nevyplývá ani z § 83 odst. 2 zákona o obcích… Závěry Z uvedeného usuzujeme, že […]

NSS k pracovním setkáním zastupitelů a schvalování smluv během nich

Nejvyšší správní soud se zabýval problematikou svazků obcí. V rámci případu odpovídal na několik důležitých otázek. Odpovědi na ně by mohly zajímat obce, i když nemají potíže se svazkovými záležitostmi.

Ministerstvo připravilo metodiku k distanční účasti zastupitelů

Na začátku ledna 2024 nabyla účinnosti novela zákona o obcích č. 418/2023 Sb., která pro distanční konání zastupitelstva stanovuje určité podmínky. Tou hlavní je, že je potřeba, aby distanční konání zastupitelstva výslovně umožňoval jednací řád zastupitelstva a aby současně stanovil konkrétní podmínky pro jeho realizaci. Ministerstvo vnitra nyní zveřejnilo metodiku k této novele.

Od kdy je možné, aby se zastupitelé účastnili zasedání zastupitelstva distančním způsobem?

Už od dob pandemie covidu se uznávalo, že je možné, aby se zastupitelé účastnili zasedání zastupitelstva prostřednictvím videokonference. Vycházelo se z toho, že zákon o obcích stanoví pro usnášeníschopnost povinnost přítomnosti zastupitele v reálném čase (s možností sledovat průběh zasedání a reagovat na něj) bez nutnost osobní přítomnosti na místě, kde se zasedání koná. Konání zasedání prostřednictvím videokonference si tak řada samospráv v uvedeném období již vyzkoušela.

Online zasedání zastupitelstva po novele zákona o obcích

Od počátku roku 2024 je účinná novela zákona o obcích, která kromě dalších změn přináší výslovnou možnost, aby zasedání rady i zastupitelstva obce mohlo být konáno distanční formou. Jedná se o příležitost pro obce i města, aby ve svých jednacích řádech tuto možnost konání zasedání upravily a rozšířily možnosti konání usnášeníschopného zastupitelstva i např. v období letních prázdnin. Vedle toho lze za žádoucí označit zakotvení možnosti účasti zastupitele, který je nemocný či se z důležitých důvodů nemůže v daném termínu zdržovat v místě zasedání, alespoň „na dálku“.