Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.
Senát bude v červnu projednávat novelu energetického zákona. Tento zákon bude mít vliv i na územní plánování, protože o rok odsouvá povinnost používat Národní geoportál územního plánování.
Nový stavební zákon stále rozděluje dvě fáze pořizování územně plánovací dokumentace – společné jednání o návrhu zejména s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Jak na sebe tyto dvě fáze navazují a je skutečně možné sloučit veřejné projednání se společným jednáním?
Nový stavební zákon je v řadě otázek dost ošemetný a nejasný, což v praxi může dělat problémy. Jedním z náročnějších úkolů je určit den konání veřejného projednání ve vztahu k okamžiku vyvěšení veřejné vyhlášky, skrze kterou je oznámeno.
V našem předchozím článku jsme psali o nové metodice MMR k vydávání územně plánovací dokumentace v přechodném období podle „bypassové novely“ zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ministerstvo v metodice píše, že se v přechodném období jako celek nepoužije § 108 odst. 3 stavebního zákona. Ten zní takto: Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.
Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).
Když obec přijímá změnu územního plánu nebo když dojde ke zrušení části územně plánovací dokumentace, je nutné, aby pořizovatel zajistil zpracování úplného znění územního plánu. Tím se rozumí podle § 57 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) účinné znění územně plánovací dokumentace se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění musí být zpracováno v elektronické verzi a v jednotném standardu a musí mít textovou a grafickou část. Úplné znění také musí být opatřeno záznamem o účinnosti se stanovenými náležitostmi podle § 57 odst. 4 stavebního zákona.
V některých opatřeních obecné povahy pořizovaných podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) se lze v praxi setkat s větou zhruba tohoto znění: „Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dle § 173 odst. 1 správního řádu patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující její vydání.“ Je to ale správně? Podle našeho názoru ne, protože nový stavební zákon jednoduše řeší doručování jinak, než tomu bylo dříve.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) neřeší úplně srozumitelně postup pořizování územního opatření o stavební uzávěře. Konkrétně může působit potíže způsob projednávání návrhu stavební uzávěry s dotčenými orgány a veřejností. Proto jsme si řekli, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat.