Nejnověji z NSS: když územní plán zasahuje do vlastnického práva

Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.

Dotčené orgány v procesu územního plánování

V územní plánování vystupuje řada aktérů. Hlavní je samozřejmě pořizovatel a obec, o jejíž územní plán jde. Zapojit se mohou také občané, kteří podávají připomínky, a vlastníci pozemků; ti mohou dokonce v rámci veřejného projednání uplatňovat námitky (o těch musí zastupitelé rozhodnout a svoje rozhodnutí odůvodnit). Významnou roli hrají také dotčené orgány, jejichž hlavním úkolem je pohlídat, aby územní plán nebyl v rozporu s veřejnými zájmy. To vyplývá nejen z právních předpisů. Ale také z judikatury: „Úkolem dotčených orgánů v rámci procesu přijímání územního plánu či jeho změny je střežit veřejný zájem, k jehož ochraně jsou zmocněny. Ve svých stanoviscích tedy neposuzují, zda je navrhovaná změna územního plánu ve veřejném zájmu, ale zda s veřejným zájmem, který […]

Může obec „žalovat svůj územní plán“? Podrobná argumentace pro aktivní procesní legitimaci obce

Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.

Trojjediná obec v územním plánování

Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.

Kdy musí obec hradit náhradu za změnu územního plánu

Strašákem pro obce a města, která mají nevyhovující územní plán, je nebezpečí, že budou muset platit investorům škodu za zmařené investice. Obec potřebuje nový územní plán, může si ale dovolit změnit stavební pozemky na nestavební nebo jinak zpřísnit regulaci území? Stejné dilema představují nejrůznější změny územních plánů, kdy se z polí stávaly lukrativní stavební parcely. Když soud takovou změnu jako nezákonnou zruší, co se stane? Na tyto otázky odpovídá nový manuál Změny územního plánu: co obci hrozí? Náhrady za zklamaná očekávání investorů.