V naší praxi se setkáváme s tím, že je návrh změny územního plánu zpracován nesprávně – prostřednictvím sledování změn v textové části územního plánu a vyznačováním měněných ploch ve stávajících výkresech. Z § 108 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon přitom jasně plyne, že změna územního plánu se vždy zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Jak na to, abyste změnu připravili správně?
Všem obcím a městům přejeme do nového roku 2026 hodně zdaru. A aby se vše dařilo také při územním plánování, připravili jsme přehled základních kroků, který má pomoci, aby se na nic důležitého nezapomnělo.
Už loni v dubnu jsme psali o tom, že jsme na straně obce vyhráli spor s developerem, kdy Okresní soud Praha-východ zamítl žalobu na náhradu škody ve výši 100 milionů Kč za zrušení zastavitelnosti pozemků. Případ má ale své pokračování. Investorovi se totiž podařilo před správním soudem dosáhnout zrušení územního plánu ve vztahu ke svým pozemkům a před koncem prvního soudního řízení podal novou žalobu. Tentokrát požaduje dokonce převyšující 107 milionů korun. V říjnu soud druhou žalobu zamítnul, rozsudek jsme obdrželi těsně před Vánoci. Spor zatím není pravomocně skončen, ale můžeme se podívat, co bylo namítáno a jak soud celou věc zhodnotil.
V městě Boží Dar se rozhořel spor o konání místního referenda, který skončil až u NSS, a to prohrou samosprávy. Soud opět potvrdil, že se může konat referendum i o územním plánu.
Nejvyšší správní soud řešil změnu Územního plánu Prahy, která ze soukromého pozemku s funkčním využitím všeobecné smíšené území udělala plochu veřejného vybavení určenou pro výstavbu veřejně prospěšné stavby – školy. U části sousedních pozemků došlo k novému vymezení zastavitelné plochy. Důležité je zdůraznit, že navrhovatelka byla v průběhu pořizování předmětné změny tzv. pasivní vlastnicí.
Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.
Krajský soud v Brně řešil situaci, kdy jeden vlastník měl územní souhlas na vodovodní přípojku a domníval se, že takový souhlas chrání jeho legitimní očekávání, že v novém územním plánu nedojde ke změně způsobu využití jeho pozemku. Krajský soud jeho domněnku nepotvrdil.
Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.
Mnoho obcí se bojí měnit územní plány tak, že by došlo ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemků, i když by to v řadě situací bylo zapotřebí. Můžeme samozřejmě říct, že je chybou obce, že vymezila příliš mnoho zastavitelných ploch, ke kterým třeba chybí veřejná infrastruktura, a že si měla všechno dobře promyslet včas a že vlastnické právo má přednost před jinými zájmy. V některých případech se ale zastupitelé snaží napravit dávné chyby svých předchůdců z dob, kde se zase tolik nepřemýšlelo nad regulací výstavby anebo nad ochranou životního prostředí a nebylo třeba řešit dopady změny klimatu jako je sucho a nedostatek vody. Jsou zkrátka situace, kdy se musí k redukci zastavitelných ploch přistoupit.