Jedna středočeská obec se pokouší skrze územní plán na svém území zakázat realizaci OZE, zejména větrných a solárních elektráren. Protože se obávala, že než se územní plán připraví, OZE už budou postaveny, vydala stavební uzávěru. Ta nyní z podstatné části obstála u krajského soudu.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Ve 23. Povídání se věnujeme zejm. tomu, jak zahájit pořizování změny územního plánu. Stavební zákon rozlišuje podnět ze strany obce a podnět ze strany vlastníka. Vlastník pak může podat buď kvalifikovaný podnět, který obsahuje návrh zadání a stanoviska krajského úřadu, nebo podnět nekvalifikovaný (kvalifikovaný podnět si může připravit také obec). Upozorňujeme také na situace, kdy by vlastník mohl podat zásahovou žalobu na nečinnost proti obci či pořizovateli.
Kdy je vlastník územním plánem diskriminován? Pokud si obec rozdělíme na pozemky, které jsou ve srovnatelné nebo velmi podobné situaci, tak ty ve stejné skupině musí být regulovány shodně. Pokud bychom nějakého vlastníka znevýhodnili oproti jinému, který má podobné pozemky, hrozí zrušení soudem.
Ve 20. Povídání se zaměřujeme na důsledky zrušení územně plánovací dokumentace. Kdy se obnovuje předchozí stav? A kdy vzniká v územním plánu tzv. bílé místo? Probíráme možnosti, které má obec podle § 114 stavebního zákona v případě zrušení části územního plánu a v případě zrušení (části) změny ÚP.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bylo správné, když krajský soud zrušil stavební uzávěru jedné jihomoravské obce, protože se ve skutečnosti neměnila regulace v územním plánu, jen se zpřesňovala, a stavební uzávěra tedy nebyla nezbytná.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Nejvyšší správní soud řešil případ, kdy obec začala pořizovat změnu, do které původně zahrnula i pozemek jedné vlastnice, posléze ale částečně ukončila pořizování změny – právě ve vztahu k pozemku. NSS řekl, že se sice vlastnice nemůže domáhat přezkumu opatření obecné povahy – změny územního plánu, ale mohlo by jít o nezákonný zásah.
Krajský soud v Praze řešil jednu stavební uzávěru. Soudci zdůraznili, že v případě, kdy je stavební uzávěra vydávána v pozdějších fázích pořizování ÚPD, měl by rozsah omezení v podstatě reflektovat to, jak hodlá území řešit pořizovaná ÚPD.