V 16. Povídání se vracíme k tématu náhrad investorům za zrušení/omezení zastavitelnosti, kterému jsme se věnovali v 11. díle. Nyní se zaměříme na to, za jaká omezení se náhrady poskytují a co vlastně může investor požadovat.
V 11. Povídání si na konkrétních příkladech ukážeme, kdy se obce a města hrazení náhrad za zrušení či omezení zastavitelnosti pozemku bát nemusejí a kdy by naopak měly být ve střehu. Tématu se v tomto díle budeme věnovat z hlediska běhu pětileté lhůty podle § 133 odst. 3 stavebního zákona z roku 2021.
Pravidelně sledujeme novinky a judikaturu týkající se územního plánování, plánovacích smluv a náhrad za změny v území. Tentokrát vás seznámíme s rozhodnutími Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, které se týkají požadavků investorů na náhradu škody za zrušení zastavitelnosti v územním plánu. Stále platí, že soudy jsou na straně obcí a nikoliv investorů.
Nejvyšší soud se na podzim 2024 znovu vyjadřoval k náhradám za změny územního plánu, kdy došlo ke změně regulace po dlouhých pěti letech, věc se tedy neřešila přímo podle stavebního zákona, ale postupovat se muselo podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dobrou zprávou pro obce je, že NS potvrdil, že se i na tyto případy vztahuje pětiletá lhůta podle stavebního zákona.
Uspěli jsme ve složitém sporu, kdy jsme hájili právo vlastníka pozemku na to, aby obec změnou územního plánu vyplnila tzv. bílé místo v územním plánu, které vznikne, když dojde ke zrušení části dokumentace. Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že se obec svojí nečinností dopustila nezákonného zásahu. Soud rozhodoval napodruhé (nejprve soudci žalobu odmítli a museli jsme se obracet na NSS).
Otázka: Naše obec zvažuje, že by zrušila zastavitelnost u plochy na okraji katastru. Uplynulo už více než 5 let od vydání stávajícího územního plánu, který plochu vymezil jako zastavitelnou. Současně ale byla výstavba podmíněna zpracováním územní studie a ta byla pořízena až před třemi lety. Hraje to z hlediska rizika hrazení náhrad vlastníkovi nějakou roli?
Když pořizujete nový územní plán nebo jeho změnu, které zasahují do vlastnických práv více, než je investorům libo, dříve nebo později se objeví námitky spojené s výhružkou milionových náhrad škody za zklamaná legitimní očekávání, že se na pozemcích bude stavět v maximálním rozsahu. Řada obcí se zalekne a raději ustoupí, ačkoliv to v řadě případů není nutné, protože jde o výhružky plané.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.
Otázka: Proč má náklady za využívání veřejného prostranství různými lidmi hradit právě obec, na jejímž území ono prostranství leží?
Otázka: Na soukromých pozemcích v obci se historicky nachází veřejné prostranství. O jeho existenci se s vlastníkem nepřeme, ale jde o náhradu nákladů za využívání pozemků občany obce. Musí obec tyto náklady vlastníkovi poskytnout?