Starosta vs. lockdown, drahé jídlo a nedostatek plynu

V posledních dnech české soudy vydaly dva zajímavé rozsudky, ze kterých lze dovodit možnost obce jako společenství občanů bránit se proti lockdownům, sociálním problémům, neutěšeně vysoké inflaci, zvýhodňování skupin zahraničních obyvatel nebo nedostatku plynu a ohrožení fungování kritické infrastruktury. Domnívám se, že stejně jako obec Svatý Jan pod Skalou nebo Hrazany by se starostové jiných municipalit neměli bát vystoupit a aktivně se snažit ochránit svoje lidi, území a rozpočet.

Obce musí umožnit nahlížení do spisů k územním plánům

Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).

S čím musí a s čím nemusí obec dát stavebníkovi souhlas

Stavebníci si často myslí, že jim obec musí doslova splnit každé přání, protože se jedná o veřejnoprávní korporaci. Očekávají proto, že si přes obecní pozemky mohou např. bez dalšího vést připojení ke kanalizaci nebo napojení na místní komunikaci nebo že jim snad musí udělit právo stavby na svém pozemku. To ale není pravda. Obecně platí, že obce v rámci svého soukromoprávního postavení nemusí žádný takový souhlas udělit. Podmínkou, kterou pro své jednání ale mají, je to, že nesmí nikoho záměrně diskriminovat a jednat svévolně a nehospodárně. Pro všechno musí mít jednoduše dobrý důvod.

Místní poplatek za zhodnocení pozemku: co se rozumí stavebním pozemkem?

Obce se stále potýkají s tím, že nemáme dostatečnou právní úpravu, která by usnadnila obcím uzavírat smlouvy se stavebníky o financování veřejné infrastruktury. Proto se snaží tento nedostatek překlenout například skrze obecně závazné vyhlášky zavádějící poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (dále jen „Poplatek“).

Nová judikatura Ústavního soudu k poskytování náhrad investorům

V srpnu loňského roku vydal Ústavní soud jedno zajímavé rozhodnutí. Týkalo se náhrad investorům za změny územního plánu, což je pro mnoho obcí téma více než aktuální. Na Ústavní soud se obrátila vlastnice pozemků, která chtěla pozemky svěřit developerovi, aby na jednom z nich postavil domek pro ni samotnou a na zbytku pak další na prodej. Obec ale změnila územní plán, než tyto plány stihli realizovat. Hned zpočátku je nutno říci, že vlastnice z různých příčin otálela s výstavbou po řadu let (promarnila 10 roků od původního záměru stavět až do okamžiku, kdy opět chtěla záměr realizovat). Byla dokonce až tak nedbalá, že se nezajímala o přípravu nového územního plánu a nezapojila […]