Dotaz: Může zastupitel hlasovat sám pro sebe, aby byl zvolen předsedou kontrolního výboru? Co když k takovému hlasování došlo a hlas dotčeného zastupitele byl rozhodující? Odpověď: Pokud nahlédneme do metodických doporučení MV ČR zde nebo zde, najdeme následující: Může člen zastupitelstva obce navrhnout na funkci starosty obce sám sebe? A může hlasovat sám pro sebe? Ano. Tomuto postupu nebrání žádné ustanovení zákona o obcích. Může člen zastupitelstva obce hlasovat sám pro sebe? Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nevylučuje, aby kandidát na funkci starosty či místostarosty hlasoval sám „pro sebe“ (stejně tak ani nevylučuje, aby sám sebe do této funkce navrhl). Tento zákaz přitom nevyplývá ani z § 83 odst. 2 zákona o obcích… Závěry Z uvedeného usuzujeme, že […]
Na konci roku 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je možné v řízení s velkým počtem účastníků doručovat veřejnou vyhláškou tomu účastníkovi, který podal odvolání. Nebudeme vás napínat, NSS řekl, že se takovému účastníkovi má rozhodnutí odvolacího orgánu doručovat individuálně.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci dodatečného povolení stavby pozemní komunikace potřebné pro 25 nových rodinných domů. Pro samosprávy je zajímavý jeden závěr NSS: „Stěžovatelka dále brojila proti závěru krajského soudu, že dodatečně povolovaná stavba byla v souladu s veřejným zájmem. K tomu stěžovatelka uvádí, že pokud jako obec uplatnila negativní stanovisko k žádosti o dodatečné povolení stavby, jedná se o vyjádření veřejného zájmu, s nímž je posuzovaná stavba v rozporu. I v této otázce se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem krajského soudu, který odmítl argumentaci stěžovatelky, že by jakýkoli zájem vyjádřený orgány obce bylo třeba vždy považovat za veřejný zájem, a to mj. s odkazem na § 2 […]
Otázka: Jedná místostarosta jménem obce se smluvním partnerem obce?
Krajský soud v Praze rozhodoval o tom, zda je dostatečně určitá otázka, o které se mělo konat referendum v obci Dobšice. Dotaz pro občany zněl: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Dobšice podnikalo v rámci své samostatné působnosti kroky směřující ke stavebním úpravám objektu sběrného dvora v Libněvsi, č. parc. 42/46, k. ú. Dobšice u Žehuně, za účelem vybudování druhé hasičské zbrojnice v obci s klubovnou pro schůze SDH Dobšice, s tepelným čerpadlem, krbem na tuhá paliva, garáží, koupelnou, WC, skladem, za cenu z roku 2020 ve výši 2 429 587 Kč a s tím související kroky směřující k přijetí finanční dotace ve výši pouhých 50 % z uznatelných nákladů?“
Ústavní soud rozhodoval v pro obce důležité věci: o místním koeficientu daně z nemovitosti. Již dlouhou dobu totiž doutná spor mezi samosprávami a ministerstvem financí a vnitra o tom, jak mají vypadat vyhlášky, které tento koeficient zavádějí. Důležitá informace zní, že se Ústavní soud postavil za práva obcí a uznal, že obce mohou zatížit vyšší daní z nemovitostí i jen určité nemovitosti.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Na úřední desce Nejvyššího správního soudu jsme našli vskutku zajímavé rozhodnutí, které vybočuje z řady jiných rozsudků. Týkalo se povinnosti kraje zajistit dostatečnou veřejnou dopravu sloužící jako spojení mezi městem Kladnem a Prahou. Město zvolilo žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Požadovalo, aby krajský soud Středočeskému kraji zakázal v uvedeném zásahu pokračovat a přikázal mu obnovit rozsah dopravní obslužnosti ve stavu před zásahem. Krajský soud žalobu odmítl. NSS ale jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. O jaké argumenty se opřel? To si řekneme v tomto článku.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Otázka: Je smlouva o zajištění školní docházky veřejnoprávní?