Dotaz č. 5: Náhrady za změny v území a územní studie

Otázka: Hrozí obci, že bude platit náhrady investorům, když jsme měli v územním plánu podmínku pořízení územní studie a nestihlo se zadat ji do evidence územně plánovací činnosti dřív než za 4 roky od účinnosti územního plánu?

Dotaz č. 2: Musí dát obec souhlas s vedením přípojky přes svůj pozemek?

Dotaz: Stavebník má zájem postavit na svém pozemku 5 rodinných domů a domáhá se toho, aby mu obec umožnila na jejím pozemku vést potřebné vodovodní a kanalizační přípojky. Obec ale s výstavbou v této podobě dlouhodobě nesouhlasí a pozemky poskytnout nechce. Je takový postup možný?

Referendum proti větrníkům za humny vyhlášeno soudem

Jedna obec v Moravskoslezském kraji má příznačný název pro spor o vyhlášení referenda – Sudice. Právě zde se podle rozsudku krajského soudu bude na podzim 2022 konat hlasování občanů o jednoduché otázce: „Větrné elektrárny v katastru obce? Ano – Ne?“  Kupodivu právě o ni byl největší spor. Obec se totiž snažila přesvědčit soud, že bylo správné, když referendum nevyhlásila, protože otázka je neurčitá a navíc otázkou ani není, protože neobsahuje sloveso. Vedle toho prý nebylo sousloví „větrná elektrárna“ dost srozumitelné, protože se tím mohou myslet malé i velké obnovitelné zdroje využívající energii větru.

Elektrárny v obci: pro občany nemusí jít o boj s větrnými mlýny

Tlak na rozšiřování tzv. obnovitelných zdrojů energií nepochybně kvůli mnoha různým příčinám poroste. Větrné elektrárny ovšem neznamenají pouze světlé zítřky a elektřinu „zdarma“, ale pro svoje okolí přinášejí také řadu problémů.  Proto se nelze divit obcím ani jejich obyvatelům, že se s větrníky za humny nehodlají smířit a bojují proti nim všemi možnými prostředky. Co mohou reálně udělat?

Starosta vs. lockdown, drahé jídlo a nedostatek plynu

V posledních dnech české soudy vydaly dva zajímavé rozsudky, ze kterých lze dovodit možnost obce jako společenství občanů bránit se proti lockdownům, sociálním problémům, neutěšeně vysoké inflaci, zvýhodňování skupin zahraničních obyvatel nebo nedostatku plynu a ohrožení fungování kritické infrastruktury. Domnívám se, že stejně jako obec Svatý Jan pod Skalou nebo Hrazany by se starostové jiných municipalit neměli bát vystoupit a aktivně se snažit ochránit svoje lidi, území a rozpočet.

Obce musí umožnit nahlížení do spisů k územním plánům

Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).

S čím musí a s čím nemusí obec dát stavebníkovi souhlas

Stavebníci si často myslí, že jim obec musí doslova splnit každé přání, protože se jedná o veřejnoprávní korporaci. Očekávají proto, že si přes obecní pozemky mohou např. bez dalšího vést připojení ke kanalizaci nebo napojení na místní komunikaci nebo že jim snad musí udělit právo stavby na svém pozemku. To ale není pravda. Obecně platí, že obce v rámci svého soukromoprávního postavení nemusí žádný takový souhlas udělit. Podmínkou, kterou pro své jednání ale mají, je to, že nesmí nikoho záměrně diskriminovat a jednat svévolně a nehospodárně. Pro všechno musí mít jednoduše dobrý důvod.