Nejvyšší správní soud se zabýval posouzením důvodnosti nevyplacení části dotace (ve výši 5%) za porušení podmínek dotace při zadávání podlimitní veřejné zakázky. Konkrétně v souvislosti s tím, že příjemce vyloučil možnost prokázat ekonomickou kvalifikaci podle § 78 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby.
V rozsudku ze dne 16. 8. 2023 se NSS zabýval otázkou, zda již došlo k prekluzi povinnosti zaplatit penále z titulu opožděného vrácení dotace z rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „SZIF“). NSS potvrdil předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého již došlo k prekluzi (neboť uplynula čtyřletá prekluzivní doba podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95), jako správné.
V rozhodnutí z dubna 2022 se Nejvyšší správní soud zabýval zákonností odvodu za porušení rozpočtové kázně, který byl uložen za to, že žalobce převedl práva a povinnosti z dotační smlouvy na jiný subjekt. Jedná se o věc, na kterou by si příjemci měli dát vždy pozor a pokud takovou změnu plánují, měli by ji včas konzultovat s poskytovatelem.
Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Podle § 44a odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech se penále počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. V této souvislosti vyvstává důležitost správného určení dne porušení rozpočtové kázně.
Ať už se jedná o dotace ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtů obcí a krajů, příjemce dotace, kterému je vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně je nucen uhradit nejen tento odvod, ale také penále. Toto penále je jednotně stanoveno na 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Co to znamená a jaká je maximální výše penále?
Setkáváme se s tím, že i když je odvod za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, stanoven podle uzavřené dotační smlouvy, může být v rozporu se zákonem. Zákonná úprava má přitom samozřejmě přednost, jak potvrzuje i Ministerstvo financí.
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?
Nejvyšší správní soud na konci dubna 2023 potvrdil již správními soudy dříve vyslovený názor, že v řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně není odvolací orgán vázán zásadou zákazu reformace in peius a může tedy rozhodnout v neprospěch účastníka a odvod i zvýšit. Je ale dobré vědět, že odvolací orgán musí splnit určité náležitosti, aby jeho postup obstál.
V rozsudku z 18. dubna 2023 NSS znovu potvrdil závěr, že zásadní změna harmonogramu veřejné zakázky je podstatnou změnou závazku ve smyslu § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. NSS zde akceptoval jako správné krácení dotace o 25%.