V lednu 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval případem, kdy společnosti Teplárna České Budějovice a. s. byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 6 a půl milionu korun (5% dotace) za nedodržení termínu ukončení projektu o více než 6 měsíců. Důvodem pro zásah ze strany NSS bylo nerespektování zásady přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně.
V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.
Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.