Zatímco veřejnoprávní kontrolu příjemce dotace provádí nejčastěji samotný poskytovatel dotace, rozhodnout o porušení rozpočtové kázně má pravomoc pouze příslušný správce daně. V řízení o správě odvodu za porušení rozpočtové kázně má příjemce dotace postavení daňového subjektu. Podstatné je určení, který orgán má vést řízení o odvodu a případném penále a který orgán rozhoduje o podaném odvolání.
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Podle § 44a odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech se penále počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny. V této souvislosti vyvstává důležitost správného určení dne porušení rozpočtové kázně.
Ať už se jedná o dotace ze státního rozpočtu, nebo z rozpočtů obcí a krajů, příjemce dotace, kterému je vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně je nucen uhradit nejen tento odvod, ale také penále. Toto penále je jednotně stanoveno na 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení. Co to znamená a jaká je maximální výše penále?
Ve věci řízení o stanovení odvodu (či penále) za porušení rozpočtové kázně jde také o čas. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů („malá rozpočtová pravidla“), lze odvod a penále uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Deset let se zdá jako hodně, ale někdy to v rámci právních bitev uteče, jako nic. Řízení mohou prodloužit neočekávané změny zákona a chyby, které těžko mohl někdo předvídat, jako tomu bylo ve věci řešené nedávno u NSS.
Někdy se prostě příjemce dotace nebo daňový subjekt nevyhne tomu, že dojde k doměření daně nebo uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně a poté následuje také vyměření penále. To pro příjemce dotace s ohledem na přísné vymezení v malých i velkých rozpočtových pravidlech mnohdy dosáhne až 100% odvodu. V rozsudku ze dne 26. 1. 2021 se rozšířený senát NSS zabýval (v kontextu doměření daně a vyměření daňového penále) otázkou, zda se při posuzování splnění podmínek dle § 259c odst. 2 daňového řádu bere v úvahu porušení daňových předpisů, které je skutkovým a právním základem uložení penále, o jehož prominutí daňový subjekt žádá. Jak rozhodoval finanční úřad Věc se týkala obchodní společnosti, u které došel […]
V lednu 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval případem, kdy společnosti Teplárna České Budějovice a. s. byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 6 a půl milionu korun (5% dotace) za nedodržení termínu ukončení projektu o více než 6 měsíců. Důvodem pro zásah ze strany NSS bylo nerespektování zásady přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně.
V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.
Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.