NSS k přiměřenosti krácení dotace ve sporu z veřejnoprávní smlouvy

V rozsudku z půlky dubna 2023 NSS potvrdil právní názor městského soudu, podle kterého musí správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy zohlednit i přiměřenost krácení dotace ve vztahu k závažnosti porušení dotačních podmínek.

NSS: odvod za porušení rozpočtové kázně nesmí být nepřiměřený

Rozšířený senát NSS se v usnesení ze dne 30. 10. 2018 zabýval otázkou přiměřenosti stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Jedná se o důležité rozhodnutí, o které se mohou opřít příjemci dotace, kteří se brání neúměrně vysokému odvodu.

Může starosta sám za obec podat žádost o dotaci?

Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.

Nejednotnost přístupu soudů k porušení dotačních podmínek

Pro čerpání dotace jsou vždy stanoveny určité podmínky. V případě jejich nedodržení může nastat tzv. porušení rozpočtové kázně, které s sebou nese následek, jakým je i vrácení celé poskytnuté dotace neboli odvod. Ne vždy je však zřejmé, zda se v konkrétním případě o porušení rozpočtové kázně jedná. Stejně tak není zcela jasné, zda je i za marginální porušení dotačních podmínek třeba vrátit celou dotaci, nebo pouze její část s ohledem na závažnost porušení. Čelit těmto nejasnostem nepomáhá ani judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která bohužel není jednotná. V rozhodovací praxi NSS lze spatřovat několik názorových proudů, které v tomto článku popíšeme.