Krajský úřad našemu klientovi (poskytovatel sociálních služeb) uložil platebním výměrem uhradit odvod skoro 1,5 mil Kč. Následně byla ještě klientovi uložena povinnost uhradit penále dalších skoro 300 tisíc Kč. Ministerstvo včera vydaným rozhodnutím platební výměr na odvod zrušilo a řízení zastavilo.
V půlce prosince 2023 Nejvyšší správní soud přezkoumával rozsudek MS v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o námitkách proti opatření dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel. Poskytovatel dotace opatřením odepřel žalobkyni část finančních prostředků, o které požádala ve své žádosti o platbu. Soudy rozhodnutí o námitkách proti tomuto opatření posoudily jako nepřezkoumatelné.
Nejvyšší správní soud se zabýval přiměřeností krácení dotace. Věc se vyznačovala několika specifiky, ale některé principy jsou přenositelné a stojí za to se o nich zmínit. Ve věci již rozhodoval také Ústavní soud.
Územní studie jsou zapeklitá věc a je s nimi spojena celá řada potíží. Jednou z nich je jejich přezkum. K tomu se vyjádřil (nejen) Ústavní soud. V tomto článku si dovolíme shrnout, jaké jsme doposud dohledali názory k obraně proti územní studii.
Zastupitelstvo jednoho menšího jihomoravského města vydalo v roce 2020 nový územní plán a v něm redukovalo zastavitelné plochy. Pozemky, které byly v předchozím územním plánu součástí plochy Br/2 (bydlení rezidenční) a byly určeny k zastavění rodinnými domy s max. 2 podlažími, se nově ocitly ve stabilizované ploše lesa, krajinné zeleně a v návrhová krajinné ploše smíšené s rekreačním využitím. To se samozřejmě vlastníkům dříve lukrativních pozemků nelíbilo, u krajského soudu, ani u Nejvyššího správního ale neuspěli.
Mnoho obcí řeší v souvislosti s pořizováním nového územního plánu nebo změny toho stávajícího, zda by nebylo vhodné v obci vyhlásit stavební uzávěru. Pokud dospějí k závěru, že ano, vyvstane nová otázka – má uzávěra platit pro celé území nebo jen pro vybrané lokality? Pojďme se podívat, jak věc vidí stavební zákon a judikatura.
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.
Územní plánování máme v naší advokátní kanceláři opravdu rádi, dalo by se až říci, že jde o srdeční záležitost. Proto máme vždycky radost, když se nám podaří u soudů pomoci našim klientům a splnit jejich očekávání ohledně územního plánu. Tentokrát se nám podařilo uspět s „obhajobou“ opatření obecné povahy u Krajského soudu v Praze. Tohoto úspěchu si vážíme, neboť tamní soudci územnímu plánování rovněž dobře rozumí. Navíc je v rozsudku několik zajímavostí, které se mohou týkat i jiných obcí.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát se vyjádřil k několika zajímavým problémům, které podrobněji popisujeme v tomto článku.