Podle § 123 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) platí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. Protože nový stavební zákon obsahuje zoufale málo přechodných ustanovení, není zřejmé, jak uvedený požadavek dopadá na stavební uzávěry vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a to kvůli § 326 odst. 3 nového stavebního zákona. V tomto ustanovení se totiž uvádí: Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ stanoviska orgánu územního plánování, podle kterého bylo v pořádku dodatečně povolit ubytovnu pro 180 agenturních pracovníků namísto původně plánovaného školicího střediska s ubytováním pro školené. K soudu věc dostala nespokojená obec, protože se domnívala, že ubytovny tohoto druhu jsou zdrojem sociálně patologických jevů (kriminalita, rušení veřejného pořádku, snížená bezpečnost, alkoholismus apod.), které si na svém území nepřeje, tím méně v centru obce a v těsné blízkosti školy a školky. Původní školicí středisko bylo povolené skrze veřejnoprávní smlouvu, tu ale stavebník nerespektoval a postavil právě onu ubytovnu.
Nový stavební zákon se urputně snaží zabránit vlastníkům, aby se bránili proti regulaci, kterou si obec v územním plánu usmyslí. Dokonce jim odňal možnost uplatňovat vůči návrhu územního plánu (opatření obecné povahy) námitky. Smějí bránit svoje práva jen o poznání slabším nástrojem – připomínkami. Je tento přístup v pořádku? Nemyslíme si. Myslíme si, že se nakonec najdou nespokojení vlastníci, kteří napadnou problematická ustanovení u Ústavního soudu.
Otázka: Stačí, aby stavební uzávěra měla jako přílohu hlavní výkres územního plánu?
Otázka: Lze vydat stavební uzávěru, když soud zruší změnu územního plánu?
Otázka: Jaká je maximální doba trvání stavební uzávěry?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře, proti které se bránil nespokojený investor toužící realizovat na plochách pro výrobu lakovnu. Vzhledem k tomu, že ve sporu vyhrála obec, je důležité citovat pár soudcovských myšlenek, neboť z nich mohou těžit i mnohé jiné samosprávy. Problémem obcí totiž je, že se stavebních uzávěr nebo změn územních plánů často bojí zcela zbytečně, a tak nemůže být nikdy na škodu podpořit jejich sebevědomí a úsilí o kvalitnější život pro občany.
Některé obce se nacházejí právě teď ve složité situaci, pořizují totiž stavební uzávěru a trefily se s celým procesem do okamžiku, kdy se přechází ze starého stavebního zákona na ten nový. Důležitou otázkou je, podle kterého předpisu mají postupovat. Že nejde o problém akademický dokládá zejména fakt, že podle starého stavebního zákona se stavební uzávěry pořizovaly v přenesené působnosti, zatímco podle nového tato agenda spadá do působnosti samostatné, což je značný rozdíl.
Jak se dalo očekávat, „slavnostně“ spuštěný Národní geoportál územního plánování vůbec nefunguje, alespoň podle informací, které se do naší advokátní kanceláří dostávají od obcí. Protože nový stavební zákon vymyšlený předními experty z řad advokátů na takovou maličkost nepamatoval a zveřejňování návrhů územních plánů a stavebních uzávěr důsledně navázal právě a jen na geoportál, dostaly se samosprávy do úzkých. Nemohou totiž pokračovat v procesech územního plánování a nemají, jak by ochránily svoje území před nežádoucí výstavbou.
O tom, že jsme u Krajského soudu v Praze obhájili stavební uzávěru našeho klienta z řad obcí ze středních Čech, jsme už psali. Teď nám dal za pravdu i Nejvyšší správní soud. Pro ostatní samosprávy, které se také kvůli výstavbě potýkají s neudržitelnými dopady na infrastrukturu, vyzdvihujeme závěr, že pokud do uzávěry uvedou skutečné důvody a problémy, se kterými se potýkají, měli by před soudem uspět.