Nejvyšší správní soud řešil stavební uzávěru jedné obce nacházejí se nedaleko Havířova, která se bránila proti rozsudku KS Ostrava, jenž zrušil celou stavební uzávěru. Bohužel obec ani u NSS neobstála, ačkoliv kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Proč byl NSS tak drsný?
Z každičkého ustanovení návrhu novely stavebního zákona čiší, že ji psali developeři pro developery a taky “odborníci“, kteří rozhodně nemají ani tušení, jak vypadá kvalitní legislativní práce. Zářným příkladem jsou blouznivé změny u veřejnoprávních plánovacích smluv.
Ve třetím Povídání o územním plánování diskutujeme o tom, proč jsou stavební uzávěry výborný prostředek, který může obec využít, aby území ochránila před výstavbou do doby, než bude účinná změna územního plánu. Opět se dostaneme také k projednávané velké novele stavebního zákona, která zavádí možnost podat žalobu proti rozhodnutí rady obce o zamítnutí žádosti o výjimku ze stavební uzávěry. Třetí povídání můžete zhlédnout na našem Youtube kanálu. Naše články k Babišově novele stavebního zákona najdete zde.
Před Vánoci nás napadlo, že bychom naše nekonečné debaty nad územními plány a rozsudky správních soudů přesunuli z naší kuchyně také do online světa. Přesně takto vzniklo „Povídání o územním plánování“, jehož první díl si můžete poslechnout na našem youtube kanálu.
Jedno z těch drsnějších ustanovení Babišovy novely stavebního zákona říká, že se v podstatě nemusí při povolování záměrů respektovat územní plán nebo vymezené zastavitelné území. Jedná se o čistou svévoli, ale evidentně to stávající vládě přijde v pořádku. Veřejné zájmy a zájmy sousedů nikoho nezajímají. Na druhou stranu si určitě nebudou stěžovat developeři.
Krajský soud v Českých Budějovicích řešil opět otázku (po zrušujícím rozsudku NSS), jestli by úřad měl víceméně pokaždé v úředních hodinách umožnit zastupiteli nahlížet do zápisů z jednání rady. Řekl, že ano a neumožnění nahlížení je nezákonným zásahem.
Otázka: Má rada města také zasedání podobně jako zastupitelstvo města, nebo se má správně používat termín „jednání“, popř. „schůze“ rady města?
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Nejvyšší správní soud řešil poměrně zajímavou situaci: jeden investor tvrdil, že se obec snažila „propašovat“ do jednacího řádu ustanovení, které mělo být podle názoru nespokojeného vlastníka obsaženo v samotné stavební uzávěře – opatření obecné povahy (jednalo se o pravidlo pro povolování výjimek ze stavební uzávěry). Proto onen jednací řád napadl návrhem na zrušení, stejně jako kdyby se jednalo o stavební uzávěru. Soud mu nevyhověl, ale dospěl k závěrům, o kterých stojí napsat článek.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.