Soud k uzavírání smlouvy s létajícím pořizovatelem

Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné).  Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.

Uspěli jsme s odvoláním proti rozhodnutí o umístění stavby bytového domu

Našeho klienta (obec ve Středočeském kraji) jsme zastupovali při podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bytového domu, několika rodinných domů a související veřejné infrastruktury. Kromě konkrétních výtek týkajících se záměru (zejm. nedostatečný počet parkovacích míst) se naše argumentace zaměřila na jedno z poměrně častých pochybení stavebních úřadů, kterým jsou účastníci zkráceni na svých právech. O co šlo?

Nová metodika MMR k vedení spisu k územnímu plánu

O nové judikatuře k nutnosti vést spis pro územní plán jsme již psali. Nyní na ni zareagovalo i ministerstvo pro místní rozvoj a vydalo nové metodické sdělení s názvem Vedení spisu při pořizování opatření obecné povahy na úseku územního plánování.

Obce musí vést spis k územnímu plánu

Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.