Našeho klienta (obec ve Středočeském kraji) jsme zastupovali při podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bytového domu, několika rodinných domů a související veřejné infrastruktury. Kromě konkrétních výtek týkajících se záměru (zejm. nedostatečný počet parkovacích míst) se naše argumentace zaměřila na jedno z poměrně častých pochybení stavebních úřadů, kterým jsou účastníci zkráceni na svých právech. O co šlo?
Krajský úřad: pokud se doplňují podklady, je potřeba dát účastníkům možnost se znovu vyjádřit
Stavební úřad pod bodem I. oznámení ze dne 10. srpna oznámil zahájení územního řízení a účastníkům řízení stanovil lhůtu 15 dnů pro uplatnění námitek. Současně ale pod bodem II. stejného opatření uvedl, že: žádost stavebníka „nemá předepsané náležitosti, a proto podle § 45 odst. 2 správního řádu vyzývá žadatele, aby nejpozději do 30. září odstranil určité nedostatky a doplnil vyjádření/stanovisko správce vodovodu a kanalizace, vlastníka nemovitosti a HZS Středočeského kraje.
Už dne 13. 9. 2022 pak ale stavební úřad považoval podklady za kompletní a vydal rozhodnutí u umístění stavby. Tento postup odvolací krajský úřad stavebnímu orgánu vytknul, když konstatuje, že „po doplnění spisu o chybějící podklady o této skutečnosti neinformoval prokazatelným způsobem účastníky řízení a nestanovil lhůtu pro nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí, ale dne 13.9.2022 vydal rozhodnutí bez toho, že by účastníkům řízení stanovil lhůtu pro seznámení s doplněnými podklady a uplatnění námitek.“
Co k tomu říkají správní soudy?
Výše uvedený názor vyplývá z konstantní judikatury správních soudů, na kterou jsme v odvolání poukázali. Např. v rozsudku ze dne 17. 12. 2003 čj. 5 A 152/2002 – 41 Nejvyšší správní soud konstatoval, že „smyslem ustanovení § 33 odst. 2 spr. ř. je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady k podkladu rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, resp. aby mohl učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci. V situaci, kdy je zjišťování podkladů pro rozhodnutí zjevně potřebné a tedy předvídatelné, nepostačí, jestliže správní orgán účastníku řízení dal možnost vyjádřit se k podkladu rozhodnutí toliko v oznámení o zahájení správního řízení, tj. teprve před samotným započetím zjišťování podkladů pro správní rozhodnutí.“
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, čj. 8 Afs 21/2009-243, pak plyne, že účastník řízení má být o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí poučen tak, aby věděl, kdy budou všechny podklady shromážděny ve spisu. Účelem seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí je „právě možnost účastníka seznámit se s obsahem správního spisu v době bezprostředně předcházející vydání rozhodnutí, tj. v době, kdy mezi seznámením se s podklady a vydáním rozhodnutí již není správní spis o další důkazní prostředky doplňován“ (viz rozsudek NSS sp. zn. 8 Afs 21/2009).
Závěr
Na základě podaného odvolání tak bylo napadené územní rozhodnutí zrušeno věc byla vrácena stavebnímu úřadu I. stupně s tím, že jeho postup byl nezákonný a jeho rozhodnutí obsahovalo několik nedostatků, které musí být nyní napraveny, než bude vydáno nové rozhodnutí.