Den před Štědrým dnem byla na webu rakouského ústavního soudu zveřejněna zpráva, že soudci zrušili opatření ministerstva školství, která nařizovala dětem jednak nosit roušky ve školách a zaváděla střídavý (dělený) systém výuky, který známe i u nás, kdy chodí do školy jen část třídy.
Předevčírem jsme psali o tom, že Ústavní soud vzkázal jedné ze stěžovatelek, že se jí vládní opatření „pro boj s koronavirem“ nijak nedotýkají a nezasahují do její právní sféry. Nevadí, že může opustit domov jen tehdy, pokud splňuje jednu z mála výjimek pro vycházení. Nevadí, že její syn, který se ani ne před rokem zotavil z velmi, velmi vážné nemoci, nesmí chodit do školy, kam se velmi těšil. Nevadí, že se nesmí svobodně shromažďovat. Nevadí, že se nesmí stýkat s přáteli a blízkými lidmi. Nic z toho NEZASAHUJE do jejích práv. Je totiž úplně normální, podle našich ústavních soudců, že vám vláda může sebrat jakékoli základní právo.
Po restauracích se na soud obracejí také první fitcentra a posilovny. Městský soud v Praze totiž už v listopadu dal najevo, že nehodlá akceptovat nesmyslný právní názor ústavních soudců, podle kterého není možné krizová opatření vláda soudně napadat. Městský soud pak potvrdil, že opatřeními omezujícími maloobchod a služby jsou přímo dotčeni provozovatelé, nikoli zákazníci. Vláda od pátku opět posilovny a fitness centra uzavírá, přestože pro takový krok neexistují racionální důvody (víme, že soudkyně Šimáčková by asi nesouhlasila). Fitness sektor je podle odborníků i aktuálních průzkumů považován za bezpečný, což dokazuje aktuální evropská studie i data z České republiky. Evropské země včetně České republiky se zapojily do studie SafeACTiVE, jejímž cílem bylo zmapovat riziko infekce Covid-19 a míru nákazy ve […]
Zoufalí provozovatelé restaurací už mnohdy stojí před volbou ekonomické likvidace nebo porušování vládních opatření. Městský soud v Praze teď svým usnesením z 30. listopadu 2020, č. j. 14 A 128/2020 – 22 přinesl důležitý právní výklad, podle kterého zákazy týkající se provozoven jsou přímo určeny jen samotným podnikatelům, nikoli veřejnosti. Soud zde odmítl žalobu zákazníka proti krizovému opatření a konstatuje, že: „neexistuje žádný užší vztah mezi žalobcem a jím namítanými krizovými opatřeními žalované“ „Soud vychází z toho, že žalobou rozporovaná krizová opatření jsou primárně určena provozovatelům služeb a maloobchodních prodejen. Pouze tyto osoby jsou přímo dotčeny na svých právech, pokud musí v důsledku krizových opatření své provozovny uzavřít. Bod III předmětných krizových opatření dokonce […]