V médiích je opakovaně probírána otázka přezkumu znaleckých posudků. Mnohdy se v trestních řízeních setkáváme s tím, že soud musí posoudit několik posudků a odborných vyjádření: jeden si nechá zpracovat obžaloba, jeden obžalovaný, další pak zadává soud. Jak víme právě i z medializovaných kauz, závěry jednotlivých posudků se mnohdy diametrálně rozcházejí.
Od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový čl. 47 jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti. Tato skutečnost uvedla v praxi významnou formalizaci a zpřísnění podmínek pro podání stížnosti k štrasburskému soudu, což má odraz tom, že nesprávně vyplněné formuláře nejsou ze strany ESLP akceptovány. Nyní, společně s dalšími změnami účinnými od ledna 2016, vydal ESLP také přehled nejčastějších chyb, ke kterým dochází při vyplňování formuláře.
Nálezem ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3122/15, vyhověl Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatelky, která se domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu, a konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces. Nad rámec samotné věci pak Ústavní soud rovněž vyjádřil svůj postoj k současnému stavu právní úpravy týkající se náhrady újmy na zdraví.