Ve včerejším nálezu se Ústavní soud ČR věnoval otázce odškodnění dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním při změně rozhodovací praxe v otázce nesplnění povinnosti odložit (přerušit) exekuci z důvodu podání excindační žaloby (Dle nové judikatury totiž není podání vylučovací žaloby důvodem k tomu, aby soudní exekutor přerušil exekuci prodejem movitých věcí. Není-li však vylučovací žaloba zjevně bezdůvodná, odložit exekuci musí soud.). Stěžovatelka tak nesprávně za orgán porušující její práva označila exekutora, nikoliv soud.
12. října vláda schválila novelu občanského zákoníku. Tato novela si klade za cíl „odstranit nejpalčivější problémy současné podoby kodexu“. Jeden ze schválených bodů se týká spolků vzniklých před rokem 2014 jako občanská sdružení, pro které se (stejně jako pro společenství vlastníků) navrhuje výjimka z přechodného ustanovení § 3042 NOZ, jež ukládá všem právnickým osobám přizpůsobit svůj název požadavkům nového občanského zákoníku do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti – tedy do 1. 1. 2016.
Ústavní soud ČR se dnes ve svém nálezu vyjádřil k případu týkajícímu se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, konkrétně se zabýval otázkou odškodnění za nezákonné věznění stěžovatele (probíhající v letech 1983-1987), který v době nesvobody odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svého přesvědčení.