Ústavní soud Zahumny #37 aneb vyklizení Kliniky v Praze

Vlastník kliniky uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela  počítat také s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely. Výkon vlastnického práva v podobě užívání kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum. […]

Ústavní soud Zahumny #36 aneb když se rodiče hádají o tom, zda očkovat dítě

V situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování dítěte není obecně vyloučeno, aby jeden z rodičů úspěšně uplatnil výhradu svědomí, avšak v takovém případě bude nutno vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování jak s veřejným zájmem na ochraně zdraví, tak s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, neboť právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům. Oprávněná výhrada svědomí vůči jakékoli zákonné povinnosti navíc může být uplatněna jen v mimořádných případech a mimo jiné musí být opřena o dostatečně naléhavé důvody. Nález Ústavního soudu ze dne 8. října 2018, sp. zn. II. ÚS 725/18, je dostupný zde.

Ústavní soud Zahumny #35 – k právu dítěte na informace o probíhajícím řízení

Nezletilé dítě je plnohodnotným účastníkem řízení, které se jej bezprostředně dotýká. Má tedy právo být důležitým aktérem řízení, nikoli jen objektem ochrany či pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, zaručené čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, dítě nemůže být vnímáno jen jako zdroj informací. Naopak zahrnuje další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v jeho záležitosti a jak byl zohledněn jeho názor, pokud jej dítě vyjádřilo. Za dodržení tohoto práva přitom odpovídá soud. Pokud je dítě způsobilé k tomu, aby v řízení […]

Ústavní soud Zahumny #33 – výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů

(Klikněte na obrázek pro zobrazení v plné velikosti).  Ústavní soud na základě návrhu Nejvyššího správního soudu zrušil ustanovení zákona o služebním poměru, které zní: „Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů“. Návrh byl podán v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobkyně, která byla propuštěna ze služebního poměru ředitelem Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy z důvodu provozování podnikatelské činnosti (vedení účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je žalobkyně členkou). Z hlediska posouzení ústavnosti napadeného ustanovení Ústavní soud zdůraznil klíčová ustanovení […]

Rodiče Thymiana, jehož jméno matrika odmítala zapsat do rodného listu, získali odškodnění 30.000 Kč

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.

Ústavní soud Zahumny #30 – „normální je nesoudit se“

(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Zamítavý nález Ústavního soudu ze dne 22. května 2018, sp. zn. IV. ÚS 1374/17 je dostupný zde. Ústavní soud zde zdůrazňuje předpoklad, že „normální je nesoudit se“ a dospívá k závěru, že je věcí účastníků, aby minimalizovali své návrhy a požadavky na procesní kroky, i s ohledem na fakt, že rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládá zásadně pravidlo „vítěz bere vše“.