Podnikatelé, kteří vidí, že od státu se žádné velké pomoci asi nedočkají, již začali uplatňovat nároky za krizová opatření vlády a opatření ministerstva vydávaná během nouzového stavu. Pokud patříte mezi ně, pravděpodobně už jste obdrželi nic neříkající reakci z úřadu vlády. Pokud jste se rozhodli obrátit se na soud, je zde dilema, jak označit žalovaného a u kterého soudu žalobu přiznat.
Český „nouzový stav“ s sebou přinesl mnoho zajímavých momentů. Jedním z nejsilnějších byla snaha vlády zamezit podnikatelům, aby se domohli jakýchkoli náhrad za těžké ztráty, které byly chaotickým postupem exekutivy způsobené. Chytré hlavy naší exekutivy přišly s řešením: převést všechno rozhodování pod ministerstvo zdravotnictví. Zrušila se krizová opatření a vše se začalo vydávat jako tzv. mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Takové nepřípustné čachry však vládě zatrhl Městský soud v Praze. Ten shledal mimořádná opatření nezákonnými a zrušil je. Díky tomu se dnes občané mohou domoci omluvy od samotného ministra Vojtěcha. Domníváme se, že omluva je více než na místě. Občané mají totiž právo na to, aby byla moc výkonná držena na krátkém […]
Naše ministryně spravedlnosti (jak absurdní, že) je opravdu zajímavá osoba. Její mediální sláva poté, co se sprostě navážela do soudce Výborného a dokonce i do podnikatelů, kterým drze doporučovala, že měli mít připravenu vatu (jako kdyby snad podnikání rozuměla!), nehasne a zřejmě jen tak neskončí. K dobru jí budiž přičtena aspoň jedna jediná věc: zpropagovala mezi podnikateli otázku náhrad škod za všechna opatření, která stát vydal bez řádného zdůvodnění a bez toho, že by zhodnotil jejich dopady na ekonomiku a celou společnost. Za podnikatele, kterým stát srazil vaz, děkujeme.
Městský soud v Praze č.j. 14 A 41/2020 – 111 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví nebylo oprávněno za nouzového stavu omezovat práva občanů. Občané tak mají možnost uplatnit vůči státu nárok na satisfakci podle zákona č. 82/98 za nezákonná opatření a postup ministerstva.
Městský soud v Praze dnešního dne rozsudkem sp. zn. 14 A 41/2020 na základě žaloby právníka Ondřeje Dostála zrušil několik opatření ministerstva zdravotnictví. Přes nehorázné počínání exekutivy je stále Česká republika právním státem.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. září 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, věnoval otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení v přestupkovém řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ústavní soud zdůraznil, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů […]
Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.
Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem. Otázkou, se kterou se musel soud vypořádat byla, zda námitka promlčení obstojí tváří v tvář principu předvídatelnosti, jelikož v čase, kdy poškození podávali žalobu, se dle judikatury na jejich případ promlčecí lhůta nevztahovala. Až po podání žaloby došlo ke změně judikatury. Poškození tak v čase podání žaloby objektivně nemohli vědět, že žalobu podávají pozdě.
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. II. ÚS 2175/16, připomněl, že každé trestní řízení je významným zásahem do života a soudy musí při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným trestním stíháním, zohlednit všechny zásahy, které žadatele o odškodnění poškodily a důkladně a dostatečně vysvětlit, na základě jakých úvah rozhodly o přiznané náhradě.
Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.