Jak vyčíslit újmu za nezákonné rozhodnutí?

Vzhledem k naší specializaci na odškodňování újmy za nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, se na nás klienti obracejí s dotazy, jak vyčíslit újmu, která jim byla v důsledku pochybení státních orgánů (nejčastěji soudů či úřadů) způsobena.  Pro újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je způsob stanovení výše peněžního zadostiučinění zásadním zdrojem stanovisko Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Složitější to je v případě nezákonného rozhodnutí, kdy nejčastějším typem zde bývá nezákonné trestní stíhání.

Nejvyšší soud připomenul výjimky ze zásady, že za nezákonné rozhodnutí stát odpovídá jako „poslední dlužník“

V rozsudku č.j. 30 Cdo 3127/2022-352 z 21. listopadu 2022 Nejvyšší soud připomněl vztah mezi odpovědností státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle z.č. 82/98 Sb. a odpovědností třetího subjektu.

Právnická osoba může požadovat odškodnění za nezákonné trestní stíhání

Na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. listopadu 2022 byla schválena tato právní věta: „Právnické osobě může vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním.“

Městský soud v Praze k délce řízení, které skončilo smírem

Soudy se na základě naší žaloby zabývaly odškodněním za řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud prvního stupně rozhodl o odškodnění ve výši 138 125 Kč, odvolací soud na základě našeho dovolání klientce přiznal ještě dalších 39 475 Kč. V čem tedy soud I. stupně věc neposoudil správně?

Soud: za nezákonná protiepidemiologická opatření nelze přiznat náhradu újmy podle z.č. 82/98 Sb.

Obvodní soud pro Prahu 2 se v rozsudku č. j. 25 C 67/2022-112 přiklonil k výkladu, podle kterého současná právní úprava neumožňuje přiznat náhradu nemajetkové újmy za nezákonná mimořádná opatření vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví či pandemického zákona, byť byla daná opatření prohlášena za nezákonná ve správním soudnictví.

Nejvyšší soud k odškodnění za dlouho trvající řízení podle stavebního zákona

V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?

Odškodnění skoro 400 tisíc Kč za řízení trvající 19 let

Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.

NKÚ: Ministerstvo spravedlnosti nestíhá při odškodňování průtahů

Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu peněžních prostředků státu vynakládaných ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., na úhradu odškodnění, které bylo způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zjištění NKÚ bohužel odpovídají zkušenostem naší kanceláře. V kontrolovaném období vypořádalo ministerstvo téměř polovinu žádostí o odškodnění až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců.

Pražský magistrát k materiální stránce přestupku

Dramatický příběh se odehrál v rámci přestupkového řízení před úřadem jedné městské části v Praze. Naše klientka měla jisté osobě říct po předchozí slovní rozepři: „chcete abych Vám jednu dala?“, za což jí byla uložena pokuta 4 tisíce Kč + povinnost nahradit náklady řízení. Až na základě námi podaného odvolání bylo řízení zastaveno.