Správní soudy se vyjádřily k povaze jednoho zajímavého institutu stavebního zákona – územně plánovací informace. Znal ho starý stavební zákon a upravena je i zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Smysl předběžné informace spočívá kupř. v tom, že se vlastníci pozemků nebo investoři dozvědí včas, ještě před přípravou projektu, co jim územní plán umožňuje na jejich pozemcích realizovat. Díky tomu se mohou rozmyslet, jak a co budou vůbec chtít stavět a nemusí dojít k neshodám a zbytečným problémům a zdržením. Má ale i jiné využití.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zpracovává tematické přehledy rozhodnutých i projednávaných stížností s cílem zvýšit povědomí o rozsudcích ESLP mezi vnitrostátními orgány, novináři a širokou veřejností v členských státech Rady Evropy a tím zlepšit provádění Úmluvy na vnitrostátní úrovni.
Obce si mnohdy neuvědomují, že by měly dobře promýšlet, jakou regulaci vloží do územního plánu. Pokud totiž omezí vlastníky nad přiměřenou míru třeba tím, že na jejich pozemcích vymezí veřejně prospěšnou stavbu pro dopravní infrastrukturu, aniž by došlo v rozumné době k vyřešení majetkoprávních poměrů, může být takový zásah do vlastnictví hodnocen soudy jako problematický a vlastníci se mohou u soudu domoci specifického druhu náhrady. Případem se zabýval Nejvyšší soud a v tomto textu se budeme věnovat jeho rozhodnutím (věc řešil opakovaně) v dané kauze.
Krajský soud v Praze řešil v prosinci zajímavý případ referenda, které se týkalo omezení bezhlavého územního rozvoje. Mezi přípravným výborem a obcí došlo ke sporu o to, jestli návrh na konání referenda má nebo nemá vady.