V 17. Povídání se vracíme k velké novele stavebního zákona, pro kterou se už v začal používat pojem “Lex developer”. Podle nového § 193 odst. 7 má platit, že stavební úřad posuzuje soulad s územním plánem ke dni podání žádosti; to platí dokonce i v řízení odvolacím, přezkumném a v opakovaném řízení. Tato úprava se snaží “přebít” dosavadní judikaturu správních soudů, podle které se soulad záměru s územním plánem posuzuje ke dni vydání rozhodnutí. Podle našeho názoru tak právo na samosprávu skutečně dostává “na frak”. Smysl pak nedává úprava přechodných ustanovení a je otázkou, zda vůbec bude ještě dávat smysl pořizovat stavební uzávěry…
Velká novela stavebního zákona je šílená v mnoha ohledech a můžeme se jen modlit, že nikdy doopravdy nebude schválená. Jako by už toto nestačilo, ještě se na ní přiživují nejrůznější politikové. Jedním z nich je i Turek a jeho dojemná péče o obce bojující proti akceleračním zónám vymezeným ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Protože se éterem šíří nejrůznější rozjásané informace o tom, jak to Turek akceleračním zónám natřel a dal obcím právo veta, cítíme potřebu uvést vše na pravou míru.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k situaci, kdy obec měla územní plán, který vymezoval zastavitelnou plochu. Nový územní plán ale vymezil jen část pozemků jako zastavitelných a zbytek převedl do územní rezervy. Je třeba předeslat, že tentokrát to obec nevyhrála, takže je jasné, že bylo něco asi hodně špatně, např. to, že obec vůbec nerespektovala již vydaná pravomocná rozhodnutí, ani fakt, že už byla vybudována část potřebné infrastruktury.
Kromě zaměření na územní plánování jsme také rádi, když obcím můžeme pomoci zabránit nepřiměřeně rozsáhlé a nedostatečně připravené výstavbě. Proto nás těší, že Krajský úřad Středočeského kraje vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí o umístění stavby na 3 průmyslové haly o výměře asi 18 tisíc m2. Obci mj. vadilo, že stavebník si nechtěl život komplikovat odvozem zeminy a hodlal ji deponovat v blízkém okolí.
Nejvyšší správní soud řešil případ investora, který chtěl stavět výkrmnu drůbeže, ale žádost o povolení záměru podal pozdě a než stavební úřad rozhodl, došlo ke změně územního plánu, která už záměr neumožňovala. Důležité je zdůraznit, že v procesu pořizování územně plánovací dokumentace byl investor naprosto pasivní a svoje zájmy nijak nehájil. Soudy mu proto vůbec nijak nepomohly.
Babišova novela může vyřešit výdejní boxy lusknutím prstů! A proč by je vůbec měla řešit? Ministerstvo pro místní rozvoj totiž přišlo s absurdní argumentací, že výdejní boxy nejsou výrobky plnící funkci stavby a není je tedy možné regulovat v územních plánech. Vysvětlujeme, proč s názorem ministerstva nesouhlasíme. Na konci máme i návrh, co se dá s výdejními boxy dělat hned teď. Čtvrté povídání o územním plánování je dostupné zde. Náš podrobnější text k výdejním boxům najdete tady.
Server Česká justice informuje o tom, že se ministryně pro místní rozvoj chystá předložit komplexní pozměňovací návrh projednávané novely stavebního zákona. Proto jsme se dnes obrátili také na ni s žádostí, aby pomohla obcím a městům a zařadila výdejní boxy a podobná zařízení mezi drobné stavby.
Dnes jsme oslovili Andreje Babiše, aby v rámci projednávané novely stavebního zákona pomohl i obcím a městům a zařadil mezi drobné stavby výdejní boxy a podobná zařízení.
Stále dokola se objevují stížnosti obcí a měst nebo jejich občanů na výdejní boxy, které překáží ve veřejné prostoru a hyzdí ho. Ačkoliv se boxy nastrkané doslova kdekoliv mnohým nelíbí, z ne zcela pochopitelných důvodů starostky a starostové přijali bez znatelného odporu argumentačně naprosto nepodložené tvrzení ministerstva pro místní rozvoj, že s boxy nejde nic dělat a že si je zkrátka musí nechat líbit.
Právo podat odvolání proti rozhodnutí o tom, že záměr nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) má oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky (§ 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí). NSS se v nedávném rozsudku zabýval tím, zda obec Palkovice splňovala podmínku, aby se ve vztahu k řešenému záměru jednalo o dotčený územní samosprávný celek.