Babišova novela může vyřešit výdejní boxy lusknutím prstů! A proč by je vůbec měla řešit? Ministerstvo pro místní rozvoj totiž přišlo s absurdní argumentací, že výdejní boxy nejsou výrobky plnící funkci stavby a není je tedy možné regulovat v územních plánech. Vysvětlujeme, proč s názorem ministerstva nesouhlasíme. Na konci máme i návrh, co se dá s výdejními boxy dělat hned teď. Čtvrté povídání o územním plánování je dostupné zde. Náš podrobnější text k výdejním boxům najdete tady.
Server Česká justice informuje o tom, že se ministryně pro místní rozvoj chystá předložit komplexní pozměňovací návrh projednávané novely stavebního zákona. Proto jsme se dnes obrátili také na ni s žádostí, aby pomohla obcím a městům a zařadila výdejní boxy a podobná zařízení mezi drobné stavby.
Dnes jsme oslovili Andreje Babiše, aby v rámci projednávané novely stavebního zákona pomohl i obcím a městům a zařadil mezi drobné stavby výdejní boxy a podobná zařízení.
Stále dokola se objevují stížnosti obcí a měst nebo jejich občanů na výdejní boxy, které překáží ve veřejné prostoru a hyzdí ho. Ačkoliv se boxy nastrkané doslova kdekoliv mnohým nelíbí, z ne zcela pochopitelných důvodů starostky a starostové přijali bez znatelného odporu argumentačně naprosto nepodložené tvrzení ministerstva pro místní rozvoj, že s boxy nejde nic dělat a že si je zkrátka musí nechat líbit.
Po celé ČR musí být docela dost černých staveb a dost z nich přežívá celá desetiletí, ale nakonec v některých případech přeci jen „spadne klec“ a stavební úřad nařídí odstranění stavby. Jedním takovým případem, konkrétně maringotkou umístěnou v nezastavěném území, se zabývaly Krajský soud v Brně a následně i Nejvyšší správní soud.
Opakovaně dostáváme dotazy, zda se dodatečně povolují stavby, které byly zbudovány v minulosti bez toho, aby vlastník získal územní souhlas či splnil jiné náležitosti (kupř. ohlášení) pro jejich realizaci, pokud současně tyto stavby splňují definici drobné stavby podle Přílohy č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon).
Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.
Lidé si mnohdy neuvědomují, že stavět v rozporu s územním plánem se doopravdy nemusí vyplatit. Někdy to vede až ke zbourání vysněného „baráčku“. A žádný nářek nad tím, že jde o váš domov, vás nespasí. Je vždycky dobré si zkontrolovat územní plán a když vám nevyhovuje, pokusit se ho změnit legální cestou. Nejvyšší správní soud to dnes znovu potvrdil.
Nejvyšší správní soud ve stručném rozsudku připomněl jedno zajímavé pravidlo týkající se tzv. incidenčního přezkumu územního plánu. Šlo o návrh společnosti, která se bránila proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné. Ten navrhovatelce nařídil odstranění změny stavby skladové haly, která byla provedena bez stavebního povolení a nebyla dodatečně povolena, a obnovení předcházejícího stavu stavby. Navrhovatelka se žalobou spojila návrh na zrušení opatření obecné povahy. Jenže nepochodila, protože takový postup není zrovna v popsaném případě možný.
Nejvyšší soud k publikaci ve své sbírce nejdůležitější rozhodnutí a stanovisek schválil rozhodnutí z loňského roku, které potvrdilo, že proti tzv. černé stavbě se vlastník sousední nemovitosti, který je stavbou dotčen, může bránit také žalobou na ochranu osobnosti.