Kdy je vlastník územním plánem diskriminován? Pokud si obec rozdělíme na pozemky, které jsou ve srovnatelné nebo velmi podobné situaci, tak ty ve stejné skupině musí být regulovány shodně. Pokud bychom nějakého vlastníka znevýhodnili oproti jinému, který má podobné pozemky, hrozí zrušení soudem.
Ve 21. Povídání se věnujeme tomu, jak může územní plán napomáhat, aby se problémy se suchem ještě více nezhoršovaly. Postupujeme od nejtvrdších opatření, jako je rušení zastavitelnosti, až k těm měkčím, jako jsou etapizace, požadavky na veřejná prostranství, ochranu nezastavěného území či zadržování dešťové vody.
Ve 20. Povídání se zaměřujeme na důsledky zrušení územně plánovací dokumentace. Kdy se obnovuje předchozí stav? A kdy vzniká v územním plánu tzv. bílé místo? Probíráme možnosti, které má obec podle § 114 stavebního zákona v případě zrušení části územního plánu a v případě zrušení (části) změny ÚP.
V 18. Povídání se věnujeme rozsudku Nejvyššího správního soudu z 11. června 2026, čj. 10 As 182/2025 – 57. NSS zde “postavil na hlavu” dosavadní výklad přechodného ustanovení, které je obsaženo v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.
V 17. Povídání se vracíme k velké novele stavebního zákona, pro kterou se už v začal používat pojem “Lex developer”. Podle nového § 193 odst. 7 má platit, že stavební úřad posuzuje soulad s územním plánem ke dni podání žádosti; to platí dokonce i v řízení odvolacím, přezkumném a v opakovaném řízení. Tato úprava se snaží “přebít” dosavadní judikaturu správních soudů, podle které se soulad záměru s územním plánem posuzuje ke dni vydání rozhodnutí. Podle našeho názoru tak právo na samosprávu skutečně dostává “na frak”. Smysl pak nedává úprava přechodných ustanovení a je otázkou, zda vůbec bude ještě dávat smysl pořizovat stavební uzávěry…
V 16. Povídání se vracíme k tématu náhrad investorům za zrušení/omezení zastavitelnosti, kterému jsme se věnovali v 11. díle. Nyní se zaměříme na to, za jaká omezení se náhrady poskytují a co vlastně může investor požadovat.
V 15. Povídání se věnujeme změně č. 2 Územního rozvojového plánu, která na celostátní úrovni vymezuje akcelerační oblasti pro větrné a solární elektrárny. Vzhledem k tomu, že už pracujeme na připomínkách pro několik obcí a měst, rozhodli jsme se sdílet některé naše úvahy a postřehy ohledně přípravy těchto připomínek.
Obce mají mnohdy zájem regulovat výstavbu podrobněji než jen tak, že stanoví plochy a jejich způsob využití. Chtějí do územního plánu napsat více, než jen tady plocha pro bydlení, pro výrobu a tady je zeleň. Pokud chtějí stanovit počet bytových jednotek, počty lůžek v ubytovacích zařízeních, uliční a stavební čáry nebo třeba požadavky na FVE na střechách, tak potřebují ÚP s prvky regulačního plánu. Samostatnou oblastí je také odchýlení se od vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Dvanácté Povídání je určeno především pořizovatelům územních plánů. Bavíme se o důvodech, o které je možné opřít zrušení zastavitelnosti pozemků v územním plánu.