V 18. Povídání se věnujeme rozsudku Nejvyššího správního soudu z 11. června 2026, čj. 10 As 182/2025 – 57. NSS zde “postavil na hlavu” dosavadní výklad přechodného ustanovení, které je obsaženo v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.
V 17. Povídání se vracíme k velké novele stavebního zákona, pro kterou se už v začal používat pojem “Lex developer”. Podle nového § 193 odst. 7 má platit, že stavební úřad posuzuje soulad s územním plánem ke dni podání žádosti; to platí dokonce i v řízení odvolacím, přezkumném a v opakovaném řízení. Tato úprava se snaží “přebít” dosavadní judikaturu správních soudů, podle které se soulad záměru s územním plánem posuzuje ke dni vydání rozhodnutí. Podle našeho názoru tak právo na samosprávu skutečně dostává “na frak”. Smysl pak nedává úprava přechodných ustanovení a je otázkou, zda vůbec bude ještě dávat smysl pořizovat stavební uzávěry…
Nejvyšší správní soud řešil stavební uzávěru jedné obce nacházejí se nedaleko Havířova, která se bránila proti rozsudku KS Ostrava, jenž zrušil celou stavební uzávěru. Bohužel obec ani u NSS neobstála, ačkoliv kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Proč byl NSS tak drsný?
Včera jsme měli velkou radost – podařilo se nám i u Nejvyššího správního soudu obhájit jednu důležitou stavební uzávěru, kterou jsme navíc i připravovali a odůvodňovali. Stavební uzávěra brání realizaci obory v místech, kde je nejen krásná vyhlídka na Vltavu, ale také pěkná příroda a migrační koridor pro velké savce.
Stávající stavební zákon rozhodně není žádná legislativní perla a jeho novela to všechno ještě zhorší. Důkazem toho, že jde o nekvalitní normu je i nový rozsudek NSS, který říká, že se opakované veřejné projednání má provádět podle nového stavebního zákona, i když první veřejné projednání proběhlo podle starého stavebního zákona.
Nejvyšší správní soud se zabýval případem, kdy jedno město v územním plánu redukovalo zastavitelnou plochu a vrátilo ji do ZPF, aby současně mohlo na ZPF vymezit novou zastavitelnou plochu. Tyto kompenzace jsou poměrně kontroverzní, a proto je zajímavé se podívat, co na ně říká NSS.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že bude velmi přísný na tzv. pasivní vlastníky, tedy na ty, kteří nepodali během pořizování územního plánu připomínky (buď vůbec nebo je sepsali jen obecně, což je jako by je nepodali).
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další kasační stížnosti týkající se územního plánu. Tentokrát se soudil vlastník, kterému se nelíbilo, že mu obec jeho pozemky nezhodnotila a nevymezila je jako zastavitelné, i když dosud byly v nezastavěném území. NSS samozřejmě vlastníkovi nevyhověl a poučil ho, že na zastavitelnost nemá žádný nárok.