Nejvyšší správní soud řešil stavební uzávěru jedné obce nacházejí se nedaleko Havířova, která se bránila proti rozsudku KS Ostrava, jenž zrušil celou stavební uzávěru. Bohužel obec ani u NSS neobstála, ačkoliv kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Proč byl NSS tak drsný?

O co šlo?

NSS shrnul prvostupňový rozsudek takto: „Krajský soud se věcně zabýval pouze první podmínkou, tedy podmínkou, že musí být rozhodnuto o změně budoucího využití území, neboť stavební uzávěra může chránit jen ty cíle, které jsou deklarovány právě skrze schválené budoucí využití území.“ Uvedené je tedy alfou a omegou toho, proč došlo ke zrušení celé stavební uzávěry.

Abychom to blíže vysvětlili, problémem bylo (krajský soud to vysvětloval strašně krkolomně), že prý radní vycházeli z nesprávných podkladů, když rozhodovali o vydání stavební uzávěry, neboť neznali zadání územního plánu. NSS to popisuje takto: „Co ale stěžovatelka sporuje, je závěr krajského soudu, že cíle napadené uzávěry nemohly vycházet z těch podkladů připravovaného územního plánu, které byly zastupitelstvem schváleny až po jejím vydání. Konkrétně tedy dle krajského soudu nebylo možné vycházet ze zadání nového územního plánu, jestliže byl schválen až po vydání napadené uzávěry.

V tomto ohledu stěžovatelka jednak namítá, že v době vydání napadené uzávěry již zastupitelstvo a rada znali návrh zadání nového územního plánu, a také namítá, že stavební zákon nestanoví povinnost, aby rada mohla při pořizování stavební uzávěry vycházet pouze z těch podkladů, které byly formálně schváleny zastupitelstvem. Nejvyšší správní soud se tedy zaměří na otázku, z jakých podkladů, které se týkají pořizování nového územního plánu, může rada vycházet při pořizování stavební uzávěry.“

Podklady pro stavební uzávěru

NSS zhodnotil situaci takto: „Z výše citované judikatury tedy vyplývá, že stavební uzávěra musí svým obsahem reflektovat obsah připravované územně plánovací dokumentace. Jenom za takové situace totiž bude možné posoudit naplnění dalších dvou podmínek zákonnosti dané uzávěry…

Je třeba vycházet z obsahu připravované územně plánovací dokumentace, aby bylo možné určit, zda omezená stavební činnost může ztížit nebo znemožnit plánované využití území, a také aby bylo možné určit, zda dané omezení stavební činnosti má nezbytný rozsah. Pokud by stavební uzávěra tímto způsobem obsah připravované územně plánovací dokumentace nereflektovala, byla by první podmínka zákonnosti uzávěry splněna pouze formálně, nikoliv ale fakticky…

Pokud je stavební uzávěra vydána v reakci na rozhodnutí o pořízení nového územního plánu či o změně územního plánu, pak je to zastupitelstvo obce, které rozhoduje o tom, jaké cíle mají být tímto novým či změněným územním plánem dosaženy… Tímto rozhodováním zastupitelstvo zároveň definuje i cíle případné stavební uzávěry.

Ačkoliv tedy o vydání stavební uzávěry rozhoduje rada, je obsah takové uzávěry popsaným způsobem závislý na vůli zastupitelstva. Bylo by absurdní, aby rada mohla nezávisle na zastupitelstvu definovat vlastní cíle připravované územně plánovací dokumentace a ta následně skrze stavební uzávěru chránit. Na tento závěr nemá vliv ani skutečnost, že stavební uzávěry se nově vydávají v samostatné působnosti. To určitě neznamená jakousi „politickou samostatnost“ rady na zastupitelstvu, jak naznačuje stěžovatelka. Naopak to znamená, že vydávání stavebních uzávěr se nově považuje za jeden z dílčích projevů práva na samosprávu obcí.“

Na základě čeho má tedy rada rozhodovat?

NSS doplnil: „Není tedy sporu o tom, že pokud by se proces pořizování územního plánu dostal do fáze schváleného zadání, nebude rada posuzovat nezbytnost stavební uzávěry vzhledem k řešení, které předpokládalo rozhodnutí o pořízení územního plánu, ale bude vycházet ze schváleného zadání… Z výše uvedených závěrů judikatury lze dovodit, že podklady, z nichž vychází regulace daná stavební uzávěrou a její odůvodnění, musí odrážet vůli zastupitelstva o budoucím využití území. Jinými slovy u těchto podkladů nemají vznikat pochybnosti o tom, že odrážejí vůli zastupitelstva, neboť teprve od této vůle se může odvíjet obsah stavební uzávěry…

Rada tedy nemůže doplňovat či překračovat do té doby vyjádřenou politickou vůli zastupitelstva. I přes dynamičnost procesu přípravy nového územního plánu, v jehož průběhu se mohou měnit či upřesňovat představy o budoucí regulaci, musí být vždy zřejmá vazba vydávané stavební uzávěry k politické vůli zastupitelstva obce. S ohledem na první podmínku zákonnosti stavebních uzávěr… se tedy stavební uzávěry budou typicky opírat o ty podklady související s připravovaným územním plánem (či jeho změnou), jejichž obsah byl zastupitelstvem schválen, popřípadě které zastupitelstvo vzalo na vědomí (slovy krajského soudu byl deklarován). Nejčastěji tedy půjde o výše zmiňované usnesení o pořízení nového územního plánu či o zadání nového územního plánu, nicméně nelze vyloučit také jiné podklady (např. zápis z diskuze zastupitelstva, je-li z něj zřejmá většinová politická vůle zastupitelstva). Stejný závěr, tedy že lze vycházet i z těch podkladů, které vznikly až po usnesení zastupitelstva o pořízení nového územního plánu, nicméně jejichž obsah musí mít vazbu na deklarovanou vůli zastupitelstva, dovodil i krajský soud v napadeném rozsudku…

Vztáhne-li Nejvyšší správní soud výše uvedená východiska na nyní projednávanou věc, nemůže přisvědčit argumentu stěžovatelky, že rada mohla vycházet z návrhu zadání územního plánu, ke kterému se zastupitelstvo žádným způsobem nevyjádřilo, respektive v řízení před krajským soudem nebylo prokázáno, že by se zastupitelstvo s tímto návrhem jakkoli ztotožnilo. Ačkoli návrh zadání v době rozhodování rady o vydání stavební uzávěry existoval, rada nemohla mít žádnou jistotu, že se tento návrh ještě nezmění při diskuzi na zasedání zastupitelstva. Ani návrh zprávy o uplatňování územního plánu nebyl v době vydání napadené uzávěry schválen zastupitelstvem.

Jde-li o územně analytické podklady ORP Havířov či terénní průzkum drony, na něž stěžovatelka poukazuje v replice, jedná se o podklady, které sice mohou mít své opodstatnění při tvorbě obsahu stavebních uzávěr či územně plánovací dokumentace, nicméně z nich nevyplývají cíle připravovaného územního plánu. Jiné podklady, z nichž by měla vyplývat politická vůle o budoucím využití území, deklarovaná zastupitelstvem v době před vydáním napadené uzávěry, stěžovatelka v kasační stížnosti neuvádí. Především ale neuvádí, že by takové podklady navrhla krajskému soudu k důkazu, resp. neuvádí, že by krajský soud v tomto ohledu opomenul nějaký relevantní důkaz či okolnost. Nejvyšší správní soud nesouhlasí ani s argumentem, že vůle ke změně budoucího využití území byla prezentována již v předvolební kampani před komunálními volbami. Ačkoliv návrh později schváleného zadání z takových prohlášení mohl vycházet, nebyla tato prohlášení podkladem, jímž by zastupitelstvo oficiálně deklarovalo svoji představu ohledně budoucí stavební regulace v obci. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že okruh námitek ohledně zákonnosti nyní napadené uzávěry je nedůvodný.“

Rozsudek NSS ze dne 12. 6. 2026, čj. 22 As 282/2025-124

Více našich textů ke stavebním uzávěrám najdete zde.