Ve 24. Povídání otevíráme téma územních studií. Zaměříme se zejm. na situaci, kdy územní plán stanoví, že rozhodování v území je podmíněno zpracováním územní studie. Tento nástroj se v praxi využívá poměrně hojně, ale obce a města si vždy neuvědomují jeho limity.
To, že je novela stavebního zákona psána čistě pro investory, už je veřejně známá věc. Taky proto se tomuto legislativnímu veledílu přezdívá „Lex Developer“. Jedna z nejhorších věcí, pokud jde o územní plánování, je zamýšlená podoba § 193 odst. 6 stavebního zákona. Právě díky ní se totiž stavebníci stanou prakticky „imunní“ vůči jakékoliv snaze obce změnit územní plán.
Nejvyšší správní soud zrušil část změny územního plánu obce Rybitví, která se snažila bojovat proti rozšíření spalovny. Konkrétně bylo v územním plánu prostřednictvím koncepce nakládání s odpady zakázáno na území obce realizovat zařízení s nadregionálním významem, což znemožnilo modernizaci spalovny. Bez této modernizace nemohl být provoz spalovny obnoven.
Nejvyšší správní soud řešil otázka možnosti zahrnutí hraničního pozemku do zastavěného území nového územního plánu obce na základě splnění požadavku obklopení dalšími pozemky zastavěného území dle § 58 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). V souvislosti s tím se NSS věnoval otázce, zda lze pro splnění této podmínky zohledňovat pozemky nacházející se ve dvou odlišných obcích.
Krajský soud v Ostravě rozhodoval o změně Územního plánu Ostravy, která změnila funkční využití pozemků z těžkého a lehkého průmyslu, skladování a administrativy na plochy smíšené výrobní, nerušící výroba, služby a občanské vybavení a ještě jejich využití podmínila pořízením územní studie. OOP v přezkumu neobstálo, i když návrh podával pasivní vlastník. Změna totiž nebyla vůbec odůvodněná.
Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.
Na webu Ústavu územního rozvoje se může každý podívat na to, jak vláda naložila s jeho připomínkou ke Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Moc se ale netěšte, je to ubohé počtení. Ačkoliv byly některé připomínky sepsány velmi dobře a odborně, jsou odbyty jen několika obecnými frázemi.
Ve 23. Povídání se věnujeme zejm. tomu, jak zahájit pořizování změny územního plánu. Stavební zákon rozlišuje podnět ze strany obce a podnět ze strany vlastníka. Vlastník pak může podat buď kvalifikovaný podnět, který obsahuje návrh zadání a stanoviska krajského úřadu, nebo podnět nekvalifikovaný (kvalifikovaný podnět si může připravit také obec). Upozorňujeme také na situace, kdy by vlastník mohl podat zásahovou žalobu na nečinnost proti obci či pořizovateli.
Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku MMR.
Švédští vědci z univerzity v Uppsale vytvořili novou aplikaci pro měření hluku z větrných elektráren. Zatím je dostupná jen pro telefony Apple, ale brzy má být vytvořena i verze pro Android. O novém způsobu měření hluku se dozvíte více na webu SoundSim360.