Nejvyšší správní soud řešil zase územní plán Brna. Ačkoliv se Brno bránilo tím, že přece nemuselo reagovat na námitky nějak konkrétně, NSS si to nemyslel a potvrdil, že i na velká města se vztahují stejná pravidla jako na malé obce.

NSS k nutnosti odůvodňovat

NSS řekl: „Namítá-li stěžovatel, že nebyl povinen odůvodňovat funkční zařazení ve vztahu k jednotlivým pozemkům, neboť postačuje zřetelně vyjevit koncepční východisko z hlediska širších územních souvislostí, nelze s tímto přístupem souhlasit. Z judikatury uvedené výše naopak vyplývá, že začlenění jednotlivých pozemků do určité plochy nemusí být konkrétně odůvodněno, to však platí toliko pro obecnou část odůvodnění celého územního plánu. V případě vznesení konkrétních námitek je naopak povinností pořizovatele na ně adekvátně reagovat a zařazení (či nezařazení) pozemku do určité funkční plochy odůvodnit.“

Soudy zrušením regulace nenahrazují odborné úvahy zpracovatele

NSS dodal: „Krajský soud tím nenahrazoval odbornou úvahu pořizovatele; míra podrobnosti a individualizace odůvodnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům dotčených osob a posouzení dostatečnosti tohoto odůvodnění není výhradní doménou pořizovatele či stěžovatele, nýbrž zcela nepochybně je předmětem soudního přezkumu napadeného opatření obecné povahy. Závěry krajského soudu pak v žádném případě nezpochybňují urbanistickou vhodnost zvoleného řešení, jak nepřípadně stěžovatel namítá v kasační stížnosti. Krajský soud se zabýval toliko otázkou dostatečnosti stěžovatelovy argumentace v rozhodnutí o námitkách. Nejvyšší správní soud (stejně jako krajský soud) nepředjímá, jaká budoucí regulace území má být v daném případě zvolena či upřednostněna (po poměření zásahu do právní sféry navrhovatele ve vztahu k prosazovaným veřejným zájmům). Úvahy, které budou v tomto ohledu činěny, je však odpůrce povinen přezkoumatelně promítnout do odůvodnění rozhodnutí o námitkách.“

NSS k zařazení pozemku do stabilizované plochy, i když se mění jeho využití

Územní plán Brna trpí jedním zajímavým nešvarem. Do stabilizovaných ploch zařazuje pozemky, u který se ale fakticky mění jejich využití. K tomu NSS řekl: „Na rozdíl od krajského soudu považuje Nejvyšší správní soud za dostatečné vysvětlení důvodů, proč byl pozemek navrhovatele označen jako součást stabilizované plochy, ačkoli je jeho aktuální využití jiné. Z odůvodnění k námitce č. 6 má Nejvyšší správní soud za seznatelné, že je tomu tak z toho důvodu, že sám o sobě by pozemek tvořil podměrečnou plochu „rozvojové plochy“, a proto byl s ohledem na měřítko územního plánu inkorporován do plochy stabilizované. Tuto část odůvodnění nelze považovat za nepřezkoumatelnou, jak uvedl krajský soud. Popsaná korekce však nemá sama o sobě žádný vliv na závěr o nedostatečnosti důvodů rozhodnutí o námitkách jako celku.“

Podle rozsudku NSS čj. 6 As 85/2026 – 43  ze dne 5. 8. 2026

Více našich odborných textů k územním plánům najdete zde.