Nejvyšší správní soud řešil otázka možnosti zahrnutí hraničního pozemku do zastavěného území nového územního plánu obce na základě splnění požadavku obklopení dalšími pozemky zastavěného území dle § 58 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“). V souvislosti s tím se NSS věnoval otázce, zda lze pro splnění této podmínky zohledňovat pozemky nacházející se ve dvou odlišných obcích.

NSS k vlivu zastavěného území na území sousední obce

NSS řekl: „Stěžovatelka se v návrhu domáhala, aby její pozemek byl zahrnut do zastavěného území obce. Argumentuje porušením kogentní zákonné úpravy vymezení zastavěného území, přičemž tvrdí, že „obklopeny ostatními pozemky zastavěného území“ je objektivním kritériem, které se posuzuje dle faktického stavu území, nikoliv dle diskreční úvahy obce. NSS s ohledem na dřívější judikaturu potvrzuje, že se skutečně jedná o kogentní normu, která chrání veřejný zájem na řádném vymezení zastavěného území a v tomto smyslu stěžejně předurčuje obsah opatření obecné povahy… při vymezení zastavěného území obec nemá prostor pro (politické) uvážení, ale musí se řídit § 58 odst. 2 stavebního zákona…

Konkrétní otázkou, zda je možné do těchto obklopujících pozemků počítat rovněž pozemky na území jiné obce, je-li posuzovaný pozemek umístěn na hranici obce, se NSS dosud ve své judikatuře nezabýval. NSS uvádí, že z čistě formálního hlediska by nemohly být pro účely vymezení zastavěného území určující pozemky, které jsou součástí zastavěného území jiné obce. Formálně jimi totiž mohou být pouze pozemky na území obce, pro kterou je vydáván územní plán… Nelze však opomíjet specifické případy, jako v nynější věci, kdy se posuzovaný pozemek nachází na hranici dvou obcí, přičemž obklopení pozemky zastavěného území téže obce ze všech stran není fakticky možné…

Vzhledem k tomu, že není fakticky možné, aby byl pozemek tvořící hranici dvou či více obcí obklopen v celé své délce pozemky na území jedné obce, je nutné se (s ohledem na obecná východiska uvedená v bodě 45 rozsudku) přiklonit k výkladu, že spojení „další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území “, se ve svém formálním pojetí vztahuje toliko na pozemky na území obce, pro kterou je vydáván územní plán.”

Podmínku je nutno posoudit materiálně

Soudci NSS uzavřeli, že: „S přihlédnutím k polohovému umístění takového pozemku (na hranici dvou obcí) je třeba podmínku obklopení v celé své délce vykládat jako nutnost, aby byl pozemek obklopen ze všech fakticky možných stran, kterými sousedí s pozemky na území jedné obce. V případě těchto specifických pozemků nacházejících se na hranici obcí však dle NSS nelze opomíjet také materiální hledisko „obklopení pozemku.“ To znamená, že pro naplnění podmínek pro zahrnutí pozemku do zastavěného území je třeba přihlížet rovněž k pozemkům na území sousední obce.“ (Rozsudek NSS, čj. 8 As 33/2026-40 ze dne 6. 8. 2026)

Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.