Při uzavírání plánovacích smluv se mohou obce někdy obávat, jestli náhodou nezabředly do hlubokých vod veřejných zakázek. Samosprávám se není co divit, že se střetu plánovací smlouvy s veřejnou zakázkou obávají. Zákony bohužel doposud nevyjasnily, jak se oba instituty k sobě mají. V roce 225 se o to pokusil pozměňovací návrh poslankyně Olšákové, ale nějak to nedopadlo. Teď prakticky totéž řeší Babišova novela stavebního zákona.
Potěšil nás rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, který našemu klientovi přiznal nárok na smluvní pokutu převyšující 1,8 mil. Kč za prodlení investora se zbudováním dopravní a technické infrastruktury. Jednalo se o záměr výstavby bytových a rodinných domů nedaleko Prahy.
Investoři, kteří chtějí v obci stavět větrné nebo solární elektrárny, častokrát přijdou za zastupiteli s plánovací smlouvou. Jejich návrhy jsou ale většinou pro samosprávy nevýhodné nebo jsou dokonce špatně sepsané. Proto by se měli představitelé obce vždycky velmi dobře rozmyslet, než na nabídku kývnou.
Z každičkého ustanovení návrhu novely stavebního zákona čiší, že ji psali developeři pro developery a taky “odborníci“, kteří rozhodně nemají ani tušení, jak vypadá kvalitní legislativní práce. Zářným příkladem jsou blouznivé změny u veřejnoprávních plánovacích smluv.
Tématem 8. Povídání jsou plánovací smlouvy. Co to znamená, že plánovací smlouvy podle stavebního zákona jsou smlouvami veřejnoprávními? Jak smlouvy uzavírat a jakých chyb se vyvarovat? Na co si dát pozor, pokud chceme v územním plánu podmínit výstavbu uzavřením plánovací smlouvy? Jedná se o široké téma a určitě se mu ještě budeme věnovat v budoucnu.
Vláda Andreje Babiše už zveřejnila návrh novely stavebního zákona. Jedná se o rozsáhlou změnu jak územního plánování, tak stavebního řádu, a to silně ve prospěch developerů. Novele se budeme postupně věnovat. V tomto textu se zaměříme jen na některé významné změny v oblasti územního plánování.
Když obce uvažují o regulaci zastavitelných ploch v územním plánu, častokrát sáhnou po územní studii. Dnes mají možnost navíc podmínit výstavbu uzavřením veřejnoprávní plánovací smlouvy. Lze oba tyto instituty kombinovat? Pokud ano, jak?
V naší advokátní kanceláři jsme radili obcím, aby byly velmi opatrné při uzavírání smluv s investory, na základě kterých se budovala veřejná infrastruktura. Obávali jsme se, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nerad viděl tzv. započítávání finančního příspěvku vybíraného na základě zásad pro spolupráci s investory na hodnotu veřejné infrastruktury realizované investorem.
Od 1. 8. 2025 je účinný zákon 249/2025 Sb., kterým byl do zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie vložen nový poplatek za větrné elektrárny. V tomto článku odpovídáme časté dotazy, které obce a města k tomuto poplatku vznášejí.
Nový stavební zákon podstatně změnil vyjednávání s investory o výstavbě a veřejné infrastruktuře. Smlouvy o rozvoji území, které se dříve běžně uzavíraly jako soukromoprávní dohody, se staly veřejnoprávními plánovacími smlouvami se všemi z toho plynoucími důsledky. Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětlilo, kdy je nutné uzavírat smlouvu s investorem jako veřejnoprávní plánovací smlouvu a kdy je možno postupovat podle občanského zákoníku a uzavřít klasický civilní kontrakt.