Při uzavírání plánovacích smluv se mohou obce někdy obávat, jestli náhodou nezabředly do hlubokých vod veřejných zakázek. Samosprávám se není co divit, že se střetu plánovací smlouvy s veřejnou zakázkou obávají. Zákony bohužel doposud nevyjasnily, jak se oba instituty k sobě mají. V roce 225 se o to pokusil pozměňovací návrh poslankyně Olšákové, ale nějak to nedopadlo. Teď prakticky totéž řeší Babišova novela stavebního zákona.
V naší advokátní kanceláři jsme radili obcím, aby byly velmi opatrné při uzavírání smluv s investory, na základě kterých se budovala veřejná infrastruktura. Obávali jsme se, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nerad viděl tzv. započítávání finančního příspěvku vybíraného na základě zásad pro spolupráci s investory na hodnotu veřejné infrastruktury realizované investorem.
V dubnu 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zajímavé je, že během projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně načetla paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh se týkal vztahu veřejných zakázek a plánovacích smluv. Nakonec se sice součástí ZZVZ nestal, ale do budoucna by se o tomto řešení rozhodně uvažovat mělo. Vztah plánovacích smluv a veřejných zakázek je dnes totiž nevyjasněný a může se jednat o potenciální neuralgický bod vyjednávání s investory.
Zajímavou kauzu řešil před nedávnem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Informujeme o ní, neboť se dotýká oblasti smluv s investory a v podstatě potvrzuje nepřípustnost tzv. započítávání příspěvku na vybudovanou infrastrukturu. Městu hrozila pokutu milion korun, ale nakonec byla snížena na „pouhých“ 400 000,- Kč. Chcete-li vědět, jak celá kauza proběhla a hlavně jak se na ni dívali úředníci z ÚOHS, čtěte dál.