Potěšil nás rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, který našemu klientovi přiznal nárok na smluvní pokutu převyšující 1,8 mil. Kč za prodlení investora se zbudováním dopravní a technické infrastruktury. Jednalo se o záměr výstavby bytových a rodinných domů nedaleko Prahy.
Investoři, kteří chtějí v obci stavět větrné nebo solární elektrárny, častokrát přijdou za zastupiteli s plánovací smlouvou. Jejich návrhy jsou ale většinou pro samosprávy nevýhodné nebo jsou dokonce špatně sepsané. Proto by se měli představitelé obce vždycky velmi dobře rozmyslet, než na nabídku kývnou.
Z každičkého ustanovení návrhu novely stavebního zákona čiší, že ji psali developeři pro developery a taky “odborníci“, kteří rozhodně nemají ani tušení, jak vypadá kvalitní legislativní práce. Zářným příkladem jsou blouznivé změny u veřejnoprávních plánovacích smluv.
Tématem 8. Povídání jsou plánovací smlouvy. Co to znamená, že plánovací smlouvy podle stavebního zákona jsou smlouvami veřejnoprávními? Jak smlouvy uzavírat a jakých chyb se vyvarovat? Na co si dát pozor, pokud chceme v územním plánu podmínit výstavbu uzavřením plánovací smlouvy? Jedná se o široké téma a určitě se mu ještě budeme věnovat v budoucnu.
V naší advokátní kanceláři jsme radili obcím, aby byly velmi opatrné při uzavírání smluv s investory, na základě kterých se budovala veřejná infrastruktura. Obávali jsme se, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nerad viděl tzv. započítávání finančního příspěvku vybíraného na základě zásad pro spolupráci s investory na hodnotu veřejné infrastruktury realizované investorem.
Nový stavební zákon podstatně změnil vyjednávání s investory o výstavbě a veřejné infrastruktuře. Smlouvy o rozvoji území, které se dříve běžně uzavíraly jako soukromoprávní dohody, se staly veřejnoprávními plánovacími smlouvami se všemi z toho plynoucími důsledky. Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětlilo, kdy je nutné uzavírat smlouvu s investorem jako veřejnoprávní plánovací smlouvu a kdy je možno postupovat podle občanského zákoníku a uzavřít klasický civilní kontrakt.
Krajský úřad Olomouckého kraje přišel s poněkud absurdním výkladem právní úpravy plánovacích smluv. Úředníci z Hané totiž tvrdí, že i když smlouva se stavebníkem obsahuje závazky, které jsou považovány za veřejnoprávní a zmiňovány jako možný obsah plánovací smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neznamená to ještě, že by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu.
Ve VeKLEPu se objevil nový dokument – návrh novely stavebního zákona z pera Středočeského kraje. Navrhuje se, aby obce měly možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, skrze které by byla upravena pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace. Cílem zavedení nového poplatku je podle návrhu podpora rozvoje území obce.
Veřejný ochránce práv se již řadu let angažuje ve věci podivné výstavby výškové budovy Šantovka v Olomouci. Ombudsman podal tzv. žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí, kterým Magistrát města Olomouce umístil problematický záměr. Krajský soud žalobu odmítl, protože prý ochránce neprokázal veřejný zájem. Nejvyšší správní soud jeho usnesení zrušil v lednu 2024. Dospěl tehdy k závěru, že závažným veřejným zájmem může být v daném případě zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Krajský soud poté žalobu opět odmítl, protože (ve zkratce) o žádnou systémovou podjatost jít nemohlo, za to se dočkal dalšího zrušení svého usnesení.
V § 130 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) se píše, že plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.