Jedna středočeská obec se pokouší skrze územní plán na svém území zakázat realizaci OZE, zejména větrných a solárních elektráren. Protože se obávala, že než se územní plán připraví, OZE už budou postaveny, vydala stavební uzávěru. Ta nyní z podstatné části obstála u krajského soudu.
Poslední srpnový den jsme za jednu obec podali náš první návrh na zrušení jedné z akceleračních oblastí vymezených změnou č. 2 Územního rozvojového plánu. Současně jsme napadli související územní opatření. Vzhledem k tomu, že přezkum změn Územního rozvojového plánu je úplnou novinkou, rozhodli jsme se ve 25. Povídání podělit o některé naše náhledy na tuto problematiku a praktické aspekty soudního přezkumu akceleračních oblastí.
Na webu Ústavu územního rozvoje se může každý podívat na to, jak vláda naložila s jeho připomínkou ke Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Moc se ale netěšte, je to ubohé počtení. Ačkoliv byly některé připomínky sepsány velmi dobře a odborně, jsou odbyty jen několika obecnými frázemi.
Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku MMR.
Dne 27. 7. 2026 naše vláda schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu, která vymezuje akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje. Všechno proběhlo extrémně a nestandardně rychle, když vezmeme v potaz, že teprve 1. 6. 2026 skončilo připomínkování návrhu.
Médii proběhla informace, že na základě stanoviska ministerstva životního prostředí dojde k významné úpravě akceleračních oblastí pro větrné elektrárny. Některé by měly být úplně vypuštěny a některé redukovány, u jiných zase má dojít ke změně podmínek pro realizaci.
Obce, ve kterých má vyrůst větrná elektrárna, mnohdy od investorů obdrží nabídky, které se nedají odmítnout. Obvykle takové terno spočívá v tom, že se do obecního rozpočtu přikutálí milion nebo milion a půl ročně. To se může na první pohled jevit jako dobrý byznys, ale ve skutečnosti samosprávy prodávají svoje území a občany doopravdy lacino. Proto je dobře je vzít rozum do hrsti, poradit se s právníkem a smlouvu, kterou obci předloží investor nepodepsat. Vyjednávání totiž může přinést mnohem sladší ovoce.
Velká novela stavebního zákona je šílená v mnoha ohledech a můžeme se jen modlit, že nikdy doopravdy nebude schválená. Jako by už toto nestačilo, ještě se na ní přiživují nejrůznější politikové. Jedním z nich je i Turek a jeho dojemná péče o obce bojující proti akceleračním zónám vymezeným ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Protože se éterem šíří nejrůznější rozjásané informace o tom, jak to Turek akceleračním zónám natřel a dal obcím právo veta, cítíme potřebu uvést vše na pravou míru.
V 15. Povídání se věnujeme změně č. 2 Územního rozvojového plánu, která na celostátní úrovni vymezuje akcelerační oblasti pro větrné a solární elektrárny. Vzhledem k tomu, že už pracujeme na připomínkách pro několik obcí a měst, rozhodli jsme se sdílet některé naše úvahy a postřehy ohledně přípravy těchto připomínek.
V těchto dnech se na naši advokátní kancelář obrací obce s žádostí o právní pomoc s připomínkováním akceleračních zón, které jsou vymezovány ve Změně č. 2 Územního rozvojového plánu. Rádi s tím pomáháme, protože s postupem státu, který direktivně nařizuje obcím, kde mají nechat postavit obří větrné elektrárny nesouhlasíme. Připravili jsme proto několik tipů, jak připomínku napsat.
