Poslední novela nového stavebního zákona zavedla nový institut – záměr domu pro dostupné nájemní bydlení. Můžeme si o tom myslet cokoliv, jedna věc je bezpochyby velmi kontroverzní. Podle § 202 nového stavebního zákona totiž platí, že pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka (§ 187 nového stavebního zákona), který pozemek, na němž má stavba pro dostupné nájemní bydlení vyrůst, vlastní. Jestli se obáváte o svá práva a chcete vědět, jak se chránit, čtěte dál.
Otázka: Budou plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona řešit parcelaci pozemků?
Otázka: Budou i v novém stavebním zákoně dohody o parcelaci?
Otázka: Co když třetí osoba nechce dát souhlas s veřejnoprávní smlouvou, která se jí týká? Jak se to bude řešit u plánovacích smluv?
Otázka: Kdo bude řešit spory z plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona?
Otázka: Může být uzavřením plánovací smlouvy podmíněn i regulační plán z podnětu?
Otázka: Schvaluje smlouvu obce s investorem rada nebo zastupitelstvo?
Otázka: Může se obec zavázat ve smlouvě s investorem ke změně územního plánu?
Dnes jsme pro vás z judikatury správních soudů vybrali jeden zajímavý rozsudek Městského soudu v Praze, který se týká plánovacích smluv o financování veřejné infrastruktury potřebné pro realizaci konkrétních stavebních projektů. O co šlo?
V předchozím článku jsme se věnovali regulačním plánům na žádost. Nyní se podíváme na ty z podnětu.