Poslední novela nového stavebního zákona zavedla nový institut – záměr domu pro dostupné nájemní bydlení. Můžeme si o tom myslet cokoliv, jedna věc je bezpochyby velmi kontroverzní. Podle § 202 nového stavebního zákona totiž platí, že pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka (§ 187 nového stavebního zákona), který pozemek, na němž má stavba pro dostupné nájemní bydlení vyrůst, vlastní. Jestli se obáváte o svá práva a chcete vědět, jak se chránit, čtěte dál.
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval v otázce existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace, tentokrát z hlediska postupu podle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tedy ohledně deklarace její existence rozhodnutím úřadu. Úřad rozhodl (po několika peripetiích), že se předmětná cesta má považovat za veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Krajský soud si ale myslel, že úřad pochybil při zjišťování, zda vlastníci s existencí komunikace skutečně udělili, byť konkludentní souhlas.
Soudy se často zabývají tím, že vlastníci pozemků nesouhlasí s vedením pozemní komunikace přes svoje pozemky. Nejinak tomu bylo tentokrát, kdy úřad tvrdil, že komunikace existuje nejméně od roku 1968, její zřetelnost v terénu je zjevná a nerozporoval ji ani sám žalobce. Navíc měla být nutnou komunikační spojnicí. Souhlas s užíváním měl být dle úřadu dán předcházejícími majiteli pozemku konkludentně. S tím souhlasil i krajský soud a ke smůle vlastníka i NSS.
Otázka: V návrhu územního plánu uvedeno: „VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ: Žádná nejsou vydána.“, platí podmínka, že žádost o vydání regulačního plánu musí být doplněny: „doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu o právu provést stavbu anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci (leda by šlo pozemky vyvlastnit nebo směnit);“. Tedy zda platí podmínka, že žadatel o pořízení regulačního plánu na žádost musí doložit souhlasy vlastníků pozemků v rozvojové ploše, pro kterou má být RP pořízen, přestože RP nenahradí žádná ÚR.
Stavební odbor hlavního města Prahy vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí úřadu městské části, kterým bylo vydáno stavební povolení. Důvodem bylo zejména to, že s naším klientem nebylo jednáno jako s účastníkem řízení. Navíc rozhodnutí bylo vydáno bez řádných souhlasů podle § 184a odst. 2 stavebního zákona.