Dotaz č. 181: Regulační plán a povinnost doložit souhlasy vlastníků pozemků

Otázka: V návrhu územního plánu uvedeno: „VÝČET DRUHŮ ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ: Žádná nejsou vydána.“, platí podmínka, že žádost o vydání regulačního plánu musí být doplněny: „doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu o právu provést stavbu anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci (leda by šlo pozemky vyvlastnit nebo směnit);“. Tedy zda platí podmínka, že žadatel o pořízení regulačního plánu na žádost musí doložit souhlasy vlastníků pozemků v rozvojové ploše, pro kterou má být RP pořízen, přestože RP nenahradí žádná ÚR.

NSS k podmínce nutné komunikační potřeby

Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o vymezení veřejně přístupné účelové komunikace. Vlastník pozemku se bránil proti tomu, že silniční správní úřad deklaratorním rozhodnutím potvrdil, že na jeho pozemku existuje taková pozemní komunikace. Tvrdil přitom, že nebylo prokázáno, že by existovala nutná komunikační potřeba pro konkrétně vymezené pozemky. Jak odůvodnil své rozhodnutí NSS, který zrušil jak rozsudek Městského soudu, tak rozhodnutí pražského magistrátu?

NSS k odstranění závory z pozemní komunikace

K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který řešil problém s odstraněním pevné překážky umístěné nezákonně na pozemní komunikaci a deklarováním existence veřejně přístupné účelové komunikace.

Souhlas všech vlastníků pozemku jako podmínka vzniku účelové komunikace

Silniční správní úřad v Říčanech a poté krajský úřad řešily zajímavou věc týkající se veřejně přístupné účelové komunikace, když rozhodovaly o tom, zda se na konkrétních pozemcích taková komunikace nachází či ne. Dospěly k závěru, že ne, což se žalobcům nelíbilo a obrátili se na Krajský soud v Praze. Ten jejich žalobu zamítl a lze očekávat, že podobný názor by měl i Nejvyšší správní soud, neboť zařadil rozhodnutí krajského soudu do své sbírky.