NSS k pohodě bydlení jako regulativu územního plánu

Na sklonku listopadu řešil Nejvyšší správní soud zajímavou kauzu. V jedné obci změnili územní plán tak, že některé pozemky byly nově vymezeny jako plocha VL (výroba a skladování – lehký průmysl) namísto předchozí plochy VS (smíšená výrobní). Tento typ ploch byl zrušen a současně byl upraven regulativ hlavního i nepřípustného využití ploch VL, jakož i urbanistická koncepce. Vlastnice s novým vymezením funkčního využití pozemků samozřejmě nesouhlasila. Podle našeho názoru je zajímavé, jak se právě k pojmu „pohoda bydlení“ postavil NSS.

Smlouva s investorem jako výjimka ze stavební uzávěry

Před Nejvyšší správní soud se dostala zajímavá kauza týkající se stavební uzávěry města Rokytnice nad Jizerou. Krajský soud podstatnou část návrhu jednoho dotčeného vlastníka zamítl, ale důvodným shledal návrh na zrušení čl. 3 napadeného opatření. Tímto článkem podle názoru krajského soudu město překročilo pravomoc jemu svěřenou v § 99 odst. 1 a 3 stavebního zákona, a částečně tak rovněž zvýhodnilo (bez dalšího procesu rozhodování) určitou selektivní skupinu osob (stavebníků), kteří mají s městem uzavřenou smlouvu o spolupráci. Jak se k věci vyjádřil NSS, který kasační stížnost vlastníka zamítl?

Místní komunikace v územním plánu

Před nedávnem se nám podařilo obhájit u soudu další územní plán. Tentokrát šlo o zajímavý spor o vymezení veřejného prostranství (místní komunikace) přes soukromý pozemek. Místní komunikace byla vyznačena v pasportu pozemních komunikací a o tom, že se jedná o místní komunikaci, bylo příslušným silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí podle zákona č. 13/1997 Sb.

Novinky v judikatuře týkající se náhrad za změny územních plánů

Roky 2020 a 2021 byly úrodné na rozhodování soudů o náhradách investorům za změny územních plánů.  Nejen Nejvyšší soud, ale i ten Ústavní vydal několik důležitých rozhodnutí. Dovolujeme si vás informovat o těch nejdůležitějších novinkách.

Obce musí umožnit nahlížení do spisů k územním plánům

Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).

Chtějí se podnikatelé soudit se státem? Těžko.

Lze si jen s maximálními obtížemi představit, že mají podnikatelé neodolatelnou chuť pustit se do sporů se státem o náhradu škod. Jednak vědí, že dokazování bude mimořádně náročné, jednak vědí, že se stát bude tvrdě bránit, jednak vědí, že to bude na řadu let a do té doby stejně buď jejich byznys padne, nebo se nějak zmátoří. A jednak se jim třeba ani nechce.

Sledování změn v katastru nemovitostí – služba pro každého vlastníka

Díky novele katastrálního zákona z roku 2013 mohou lidé využívat službu Sledování změn v katastru nemovitostí. Tato služba je poskytována přímo Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a je jeho jedinou oficiální aplikací k tomuto účelu určenou. V rámci aplikace mohou osoby, které mají některé z tzv. věcných práv k nemovitosti nebo jsou účastníky řízení o nich, sledovat změny, ke kterým u těchto nemovitostí v katastru dochází. Které osoby jsou ke sledování oprávněné, co konkrétně mohou sledovat a další užitečné informace si můžete přečíst v tomto článku.

Přehledný průvodce ochranou vlastnické práva z pohledu ESLP

Před nedávnem zveřejnil ESLP na svých stránkách průvodce, který na 74 stranách předkládá nejdůležitější judikaturu k čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento průvodce je skvělým pomocníkem pro ty, kteří se chtějí u ESLP domáhat ochrany svého vlastnického práva, aby si byli jisti, že jejich nárok je možné pod článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě podřadit. Obsah se zaměřuje nejprve na samotné ustanovení o ochraně vlastnictví, které je blíže rozvedeno a jsou vysvětleny jednotlivé pojmy v něm užité. Autoři se snaží čtenářům (tedy právníkům, budoucím stěžovatelům, soudcům, atd.) objasnit, co je zahrnuto pod pojem majetek a jaké nároky může stěžovatel před ESLP uplatnit, aby […]