Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.
Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.
V rozsudku z konce února 2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda za škodu a jinou újmu ve smyslu § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění lze považovat náklady, které vyvlastňovaný v reakci na podání žádosti o vyvlastnění vynaložil na právní zastoupení a na znalecký posudek.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Hrozí obci náhrada za zklamaná očekávání investorů? najdete ke stažení zde.
Pokud dojde na spor mezi obcí a investorem o náhradu škody za změnu územního plánu, kvůli které není možné realizovat původní záměr, vyvstane vždy jedna důležitá otázka – jak se vůbec dá dokázat, jaká škoda vznikla?
Soudy tu a tam vydají rozhodnutí, které se týká ze strany měst a obcí obávaných náhrad za změny v území. V naprosté většině případů se vlastníci pozemků, u kterých došlo skrze územní plán ke zrušení zastavitelnosti nebo stanovení přísných a omezujících podmínek, žádných náhrad nedomůžou. V tomto článku zrekapitulujeme judikaturu za rok 2024, která jen potvrzuje uvedené – když obce změní územní plán správně, nemusí se zpravidla strachovat, že by musely investorům platit desítky milionů.
Obce si mnohdy neuvědomují, že by měly dobře promýšlet, jakou regulaci vloží do územního plánu. Pokud totiž omezí vlastníky nad přiměřenou míru třeba tím, že na jejich pozemcích vymezí veřejně prospěšnou stavbu pro dopravní infrastrukturu, aniž by došlo v rozumné době k vyřešení majetkoprávních poměrů, může být takový zásah do vlastnictví hodnocen soudy jako problematický a vlastníci se mohou u soudu domoci specifického druhu náhrady. Případem se zabýval Nejvyšší soud a v tomto textu se budeme věnovat jeho rozhodnutím (věc řešil opakovaně) v dané kauze.
V nálezu sp. zn. IV.ÚS 362/22 se ústavní soud zabýval otázkou, zda je na základě ustanovení vodního zákona možné požadovat pouze jednorázovou náhradu za omezení vlastnického práva, nebo jestli do úvahy přichází také požadavek na opakující se plnění. Závěry Ústavního soudu lze přitom do určité míry zobecnit.
Okresní soud Praha – východ řešil případ jedné středočeské obce, se kterou se roky soudí zklamaný investor, protože nemohl vybudovat residenční výstavbu na pozemcích, které původně zakoupil jako zastavitelné. Obec ale vydala stavební uzávěru a pak změnila územní plán, čímž stavební činnost znemožnila. Developer nicméně tuto změnu regulace v územním plánu úspěšně napadl u správního soudu a tím začala celá stomilionová anabáze. Nyní soud rozhodl ve prospěch obce a žalobu o stomilionovou náhradu zamítl.
Investor nám hrozí: budete cálovat! Že jsme si troufli nový plán schvalovat. Je zas jen pole tam, kde stavět chtěl. Investici zmařenou prý z toho měl. Pět let nic nedělal, máme to na háku! Územko nezískal, nemá na nás páku. Naše články k náhradám ze změny v území najdete zde.