V rozsudku z konce února 2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda za škodu a jinou újmu ve smyslu § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění lze považovat náklady, které vyvlastňovaný v reakci na podání žádosti o vyvlastnění vynaložil na právní zastoupení a na znalecký posudek.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu a dostal možnost vyjádřit k situaci, kdy územní plán za účelem realizace dopravní infrastruktury umožní pozemky vyvlastnit. O vyvlastnění za účelem realizace veřejně prospěšných staveb by ostatně měly obce uvažovat častěji – bez tohoto institutu totiž nemusí být výstavba v rozsáhlejších lokalitách s více vlastníky vůbec realizovatelná. Rovněž etapizace je jednou z nejživotaschopnějších a současně nejopomíjenějších nástrojů územního plánování. Právě stanovení pořadí změn v území je totiž skutečně schopno usměrnit rozvoj a výstavbu a navázat ji na realizaci nezbytné infrastruktury.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Hrozí obci náhrada za zklamaná očekávání investorů? najdete ke stažení zde.
Otázka: Můžeme v územním plánu určit k vyvlastnění i pozemky pro veřejná prostranství?
6. prosince 2022 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve věci Pannon Plakát Kft a další proti Maďarsku (stížnost č. 39859/14), že došlo k porušení článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku společností bylo porušeno v důsledku právní úpravy bezodkladně zakazující silniční reklamní panely, neboť tím byla znemožněna podstatná část jejich podnikání.
Ty hrdý buď a číslo na zápěstí, budiž tvůj znak a tvoje pýcha, občane! Kdo by to byl řekl, že nastal čas na písně Karla Kryla. A přece nastal.