Jak podat stížnost k ESLP: zdroje v češtině (online)

Je to už skoro 10 let, co jsem napsal první články o tom, na co si dát pozor při podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (zde a zde). Týkaly se zejména nového formuláře na stížnost a dalších souvisejících změn, které byly štrasburským soudem zavedeny od ledna 2014. Některé odkazy už logicky nemusejí fungovat a tak jsem se rozhodl na jedno místo přinést seznam některých online zdrojů v českém jazyce, které mohou určitě při přípravě a podání stížnosti k ESLP pomoci.

Chcete si zvolit soudce, který bude rozhodovat o vaší ústavní stížnosti? Máte možnost!

Ústavní soud i v novém roce pokračuje v problematické praxi, kdy v případě jmenování nových soudců se pozastavuje nápad ostatním soudcům. Pokud stěžovatel podá stížnost právě v těchto dnech, má jistotu, že o jeho stížnosti bude jako soudce zpravodaj rozhodovat buď soudce Zdeněk Kühn nebo soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová.  a Zdeňku Kühnovi, rozhodovat tedy bude výhradně III. nebo IV. senát Ústavního soudu.

Nové číslo zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování před ESLP

Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva vydává už od roku 2013 svůj zpravodaj o rozhodnutích štrasburského soudu s cílem přiblížit jeho rozhodovací činnost. Právě bylo zveřejněno třetí letošní číslo tohoto zpravodaje. Vybíráme 2 z analyzovaných rozhodnutí.

ESLP: chorvatský ústavní soud omezil přístup stěžovatele k soudnímu přezkumu

Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Hanževački proti Chorvatsku dospěl k závěru o porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP stěžovatel neměl zajištěn efektivní přístup k soudu z důvodu nepředvídatelné retroaktivní aplikace kritérií pro přípustnost ústavní stížnosti ve vztahu k podmínkám detence ve věznici.

Ministerstvo vnitra k okamžiku vydání vyhlášky o poplatku za zhodnocení stavebního pozemku

Obecně závazné vyhlášky zavádějící místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace (dále jen „Poplatek“) vydávané podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen („ZMP“) jsou pro obce stálým zdrojem řady potíží. Mezi jednu z nich patří nepochybně okamžik, kdy má být taková OZV vydána.

V případě akceptace jednostranného prohlášení vlády stěžovatel ztrácí možnost obnovy řízení v ČR

V usnesení Pl. ÚS 8/22 Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů podle čl. 37 odst. 1 písm. c) Úmluvy není rozhodnutím, kterým bylo shledáno, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda. Takovéto rozhodnutí proto nezakládá důvod obnovy řízení před Ústavním soudem podle § 119 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tímto právním názorem se Ústavní soud odchýlil od právního názoru vysloveného v usneseních sp. zn. Pl. ÚS 6/14 a Pl. ÚS 10/14.

„Koleduje“ si ČR o odsouzení za nevyhovující systém kárných řízení se soudci a exekutory?

Včera velký senát Evropského soudu pro lidská práva odmítnul jako nepřijatelnou stížnost pana Grosama na nedostatky českého systému kárného řízení. Toto rozhodnutí následovalo po rozsudku „malého“ senátu (č. 19750/13), o kterém jsme již psali zde. Pokud ovšem tento „úspěch“ povede orgány ČR k tomu, že současný systém ponechá ve stávající podobě, dá se očekávat, že brzy někdo opět uspěje ve Štrasburku se stížností.

Anti-Soros 3: Moje dítě se o změně pohlaví učit nebude a basta

Naše děti jsou v domácím vzdělávání a klasickým školstvím jsou prakticky nepolíbené. Proto nás osobně v podstatě nezajímá, co se děje na základních školách, ale zjistili jsme, že to mnoho jiných rodičů trápí. Leží jim na srdci, aby jejich dítě bylo vychováváno tak, jak si přejí oni sami a jak je to kompatibilní s jejich hlubokým přesvědčením a světonázorem.

Anti-Soros 2: Muslimské nikáby v době post covidové

Jedním ze zajímavých aspektů respirátorů a roušek byla nepochybně změna přístupu společnosti k zahalování obličejů. Ještě před covidem Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že bariéra vytvořená veřejně proti ostatním na obličeji nikábovým závojem, může podkopávat společné žití, přičemž vzal v úvahu námitku francouzského státu, že obličej hraje zvláštní roli v sociální interakci. To už dnes nepochybně neplatí. Ze zahalování obličejů se stala akceptovaná norma a jen těžko budeme tvrdit, že nikáby jsou něco docela jiného než respirátory.