ESLP bude rozhodovat o „odvolání“ české vlády proti rozsudku Grosam

Dnes Evropský soud pro lidská práva akceptoval žádost  české vlády o postoupení věci č. 19750/13 velkému senátu. O přelomovém rozsudku ESLP proti ČR ve věci stížnosti pana Grosama,  jsme už informovali zde.

ESLP spustil nový zdroj k judikatuře

V úterý 18. října 2022 Evropský soud pro lidská práva zprovoznil novou platformu pro sdílení znalostí o judikatuře štrasburského soudu. Cílem je usnadnit stěžovatelům, jejich advokátům i státním institucím (včetně soudů) přístup k aktuálním závěrům ESLP v různých oblastech.

Je možné se k ESLP obracet v případě neúspěšného návrhu na obnovu řízení?

S ohledem na to, že někteří klienti se na nás obracejí s žádostí o podání stížnosti k Evropskému soudu do Štrasburku v případě, kdy neúspěšně usilovali o povolení obnovy řízení, rozhodli jsme se zveřejnit tuto krátkou informaci, jak to s možností obracet se na ESLP v těchto věcech je.

NS k možnosti žádat odškodnění za nezákonné rozhodnutí podle zákona o ochraně veřejného zdraví

Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 10. 8. 2022 vyjádřil k možnosti požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb. v případě, kdy bylo vydáno rozhodnutí v řízení, kterého se poškozený nemohl účastnit a nešlo tedy splnit požadavek, aby byl účastníkem předmětného řízení.

ESLP podrobil kritice český systém kárných řízení se soudci, exekutory a státními zástupci

V dnes vyhlášeném rozsudku Grosam v. Česká republika (č. 19750/13) Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru o porušení pravidel spravedlivého procesu u stěžovatele, který dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu pokutu ve výši 350 tisíc korun. ESLP nesouhlasil s námitkami vlády (která se opírala mimo jiné o plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 33/09, že se povahou nejednalo o řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podle ESLP se naopak v kárném řízení tento článek uplatní.

ESLP: ČR musí zaplatit poškozené společnosti 12 milionů Kč

Ve čtvrtek 17. 3. 2022 Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek ve věci FU QUAN, s. r. o. proti České republice. Šlo o společnost, která dovážela do ČR zboží z Číny. Proti jejím společníkům bylo vedeno trestní stíhání a zároveň byl zajištěn majetek společnosti. Po zproštění společníků obžaloby, trvalo státním orgánům další rok a 4 měsíce, než byl zajištěný majetek společnosti navrácen. Společnost se pak u soudů neúspěšně domáhala odškodnění za jeho znehodnocení. Soudci ESLP dospěli k závěru, že došlo k porušení práva společnosti na ochranu majetku.

Od kdy se uplatní zkrácení lhůty pro podání stížnosti k ESLP?

Jak jsem už psal, protokol č. 15 od začátku února 2022 zkrátí lhůtu na podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ze 6 na 4 měsíce. Nyní se ale začínají množit dotazy ohledně toho, jak to je s řízeními, které skončily před uvedeným datem. Pokud někdo obdržel finální rozhodnutí ve věci v srpnu 2021, může ještě lhůtu „stihnout“?

Protokol č. 15 k Evropské úmluvě zkrátí lhůtu pro stížnost k ESLP na 4 měsíce

V neděli 1. 8. 2021 nabyl účinnosti Protokolu č. 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Hlavní změna, na kterou je potřeba upozornit, spočívá v tom, že půl roku poté, tedy od 1. 2. 2022, se zkrátí lhůta pro podání stížnosti k ESLP ze šesti na čtyři měsíce.