Ústavní soud i v novém roce pokračuje v problematické praxi, kdy v případě jmenování nových soudců se pozastavuje nápad ostatním soudcům. Pokud stěžovatel podá stížnost právě v těchto dnech, má jistotu, že o jeho stížnosti bude jako soudce zpravodaj rozhodovat buď soudce Zdeněk Kühn nebo soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová.  a Zdeňku Kühnovi, rozhodovat tedy bude výhradně III. nebo IV. senát Ústavního soudu.

Kdo podal stížnost na konci února 2023, měl jistotu, že o ní bude rozhodovat soudce Svatoň

Jak jsme již psali, od roku 2007 se u Ústavního soudu rozvinula praxe, kdy v případě jmenování nového soudce se pozastavuje nápad ostatním soudcům a nově podané stížnosti tak automaticky dostane „na stůl“ nově jmenovaný soudce. Tak na základě Rychetského rozhodnutí č. Org. 14/23 došlo od 23. 2. 2023 k úplnému pozastavení nápadu všem ostatním soudcům a příchozí případy (celkem to bylo 70 ústavních stížností a 2 plenární věci) byly automaticky přiděleny pouze novém soudci Janu Svatoňovi. Podobná situace u Ústavního soudu nastala třeba v souvislosti s jmenováním soudkyně Kateřiny Šimáčkové v roce 2013.

Ústavní stížnost proti rozhodnutí předsedy byla odmítnuta

Ve věci našeho klienta jsme napadli rozhodnutí předsedy Ústavního soudu č. Org. 56/23 ze dne 9. 8. 2023 ústavní stížností. V době, kdy jsme podávali ústavní stížnost, totiž veškeré napadlé věci byly přidělovány výhradně soudkyni Ronovské nebo Křesťanové:

Zdroj: odpověď Ústavního soudu na žádost o informace.

Ústavní soud každý den v průměru obdrží asi 11 ústavních stížností. Namítali jsme, že rozhodnutí předsedy Baxy není odůvodněno a nevysvětluje, proč je nezbytné, aby na dobu delší než jeden týden byl pozastaven nápad ostatním soudcům. Je obecně známo, že mezi jednotlivými soudci jsou poměrně velké rozdíly, pokud jde o počet nedodělků. Proč tedy má být právě 91 nově napadlých stížností rozděleno výhradně mezi 2 nově jmenované soudkyně? Poukazovali jsme na možnou zneužitelnost tohoto opatření.

Lhůta k podání ústavní stížnosti je 2 měsíce a je možné ji o něco prodloužit, pokud stěžovatel otálí s převzetím posledního rozhodnutí ve věci, které je ústavní stížností napadáno. Je přitom možné, aby jednotlivci, kteří např. budou namítat porušení jejich práva na spolkovou samosprávu či zásah do nadační svobody, vyčkali s podáním ústavní stížnosti tak, aby ji podávali až poté, co byla jmenována soudkyně Ronovská.

V důsledku napadeného rozhodnutí předsedy Ústavního soudu č. Org. 56/23 ze dne 9. 8. 2023 pak mají takoví jednotlivci zaručenu pravděpodobnost 50%, že o jejich stížnosti bude jako soudce zpravodaj rozhodovat právě soudkyně Ronovská, u které taková stížnost může mít vyšší šanci na úspěch. Jsou tak nebývale zvýhodněni oproti pravidlu, které se pro přidělování věcí aplikuje běžně. Argumentovali jsme, že s ohledem na absenci odůvodnění takového opatření je jej nutno považovat za svévolné.

Ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 24. 10. 2023 sp. zn. I. ÚS 2590/23. O tom, jakým způsobem se soud s našimi námitkami vypořádal, si tedy může každý udělat názor sám. S klientem se v této věci obracíme na Evropský soud pro lidská práva.

Od 2. 1. 2024 budou o stížnostech rozhodovat pouze soudkyně Bányaiová a soudce Kühn

S účinností od 1. 1. 2024 rozvrh práce Ústavního soudu v § 12 stanoví:

Stěžovatelé tak  mají možnost si nyní vybrat (samozřejmě pokud jim bylo doručeno příslušné rozhodnutí soudu), zda podají ústavní stížnost hned na začátku ledna (pak ji jako soudce zpravodaj dostane jeden ze dvou nově jmenovaných soudců), nebo cca 2 týdny počkají, aby stížnost podléhala standardním pravidlům.

Na velmi silnou pozici soudce zpravodaje při rozhodování o ústavních stížnostech poukázal ve svém odlišném stanovisku k usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/11 soudce Stanislav Balík.